Prožitek byl silnější než na olympiádě, srovnával finišman Moravec

Do cíle vjížděl po jedné lyži a s vyplazeným jazykem. Stejně jako loni na olympiádě v Soči, kde dovedl smíšenou štafetu biatlonistů ke stříbru. V Novém Městě na Moravě svým typickým gestem slavil Ondřej Moravec 2. místo týmu v závodě Světového poháru. Příště, pokud bude platit posloupnost, už Češi oslaví vítězství. "Nebylo k němu daleko, ale i tak je to pro nás velký úspěch," radoval se finišman. "Třeba se dočkáme."

Konec závodu byl podobný s olympiádou, že?
Ale atmosféra byla úplně jinde než na olympiádě, tam těch lidí nebylo tolik. Olympiádu bych stavěl výš, ale ten prožitek byl možná tady silnější, protože lidi dělají strašně moc.

Biatlon v Česku

Výsledky všech akcí

Pátek
smíšené dvojice - více
smíšené štafety - více

Sobota
sprint žen - více
sprint mužů - více

Neděle
stíhací závod žen - více
stíhací závod mužů - více

Byla atmosféra o chloupek lepší než při mistrovství světa?
Já bych řekl, že o pořádný chlup. Na stadionu to nedokážu úplně posoudit, neznám přesnou kapacitu, ale to, co se dělo na trati, to bylo něco neuvěřitelného. Takový řev jsem nezažil nikde. Trenéři tam sice stáli, ale nebylo slyšet jediné slovo, které řekli. Klapaly pusy, ale co říkali, absolutně nevím. Kam se hrabe Německo, to bylo neskutečné.

Kolik tohle dodá síly?
Pokud ji člověk má, tak hodně, ale v tom posledním kole už je to o morálu. Úplně jsem se necítil, bolelo mě všechno, ale to není moc o silách, ale o tom, že se člověk zmáčkne takovým způsobem, jak by to normálně neudělal. Jede na 110 procent.

V závěru jste Nora Böa doháněl?
Ještě jsem to zkoušel. Říkal jsem si, že stačí, když poleví, že bych ho dotáhl na pět sekund a pak už je to kousek. Kolikrát se takto někdo zlomí. Hlásili mi, že něco stahuju, ale ke konci už jsem věděl, že to nejde. Vzal si vlajku a to už by bylo nefér, kdybych to na něj zkoušel. Řekl jsem si ok, vyhráli.

Dobíjení na poslední položce mrzí?
To víte, že mrzí. Zase jsem rád za toho ležáka, tam si myslím, že jsem to zvládl, povedlo se mi absolutně nic nevnímat. Z té ležky si skoro nic nepamatuju, to je dobré. Ale na tom stojáku už jsem se nedokázal zkoncentrovat, jak bylo potřeba.

Jak jste dokázal v tom hukotu nic nevnímat?
To je právě ono, nevím. Kdybych to věděl, tak jsem to udělal i na tom stojáku. Tady se o tom pořád vedou debaty, je to věčné téma. Kdybych to uměl, udělám to pokaždé a bylo by to o hodně jednodušší. U stojáku jsem se možná bál toho, že to nedám, zbytečně jsem si to hlídal. Tarje to tam nasmažil, já jsem střílel trochu pomaleji. A možná na zbytečně velkou jistotu. Bohužel, teď už to zpátky nevezmeme, aspoň se poučím do dalších závodů.

Zbyly vám síly do sprintu?
Určitě. Ale v závodě na to nemyslím, závodím ten den a co bude zítra...