S autoritou u atletů nemá Dvořák problém, je trojnásobným mistrem světa a bývalým světovým rekordmanem v desetiboji. To ovšem „naiva“ Vetchý, byť oblečený do sportovního, patrně neví. Zřejmě se ale chce rovněž stát trenérem.
„Jsem slyšel, že jste jako nejvyšší. Jako šéftrenér. To jste musel dělat nějakou nástavbu, že jo?“ ptá se Dvořáka. „To víš že jo,“ slyší strohou odpověď
Herec to zkusí jinak. „Jsem četl, že lidi, co nosí brýle, jsou intelektuálně zdatnější. To máte dioptrie, že jo?“
„Já je mám proti slunci.“
„Já mám dioptrie...“
Dvořákovi dochází trpělivost: „Hele, víš co? Dej si kolečko.“
„Tak já zase přijdu, jo?“ hlesne pokorně Vetchý, přičemž se snaží udržet naději na další povídání.
„Ne,“ slyší strohou odpověď šéftrenéra, když už poslušně vyráží na dráhu.
Sérii úsměvných scének režíroval Jan Prušinovský, známý také díky seriálu Okresní přebor.
„Když stokrát něco opakujete, je to únavné. Hercem bych být nechtěl,“ vrací se Dvořák ke dni, který od rána do večera patřil natáčení spotů. Nepopírá ovšem, že herectví a atletika jsou si podobné. „Oni se taky připravují na vystoupení dlouho, ale... Atletika je zábava,“ má jasno. „Pro herce ovšem jejich profese nejspíš taky,“ shrne.
