V úterý poprvé s týmem trénoval. „Cítím se velmi dobře, sice všechny teprve poznávám, ale první dojmy jsou skvělé. Jsem rád, že tady jsem,“ řekl Bakkal pro klubovou televizi.
S reprezentací do 21 let získal v roce 2007 evropské zlato, zahrál si i za nizozemské áčko.
Devět let patřil PSV Eindhoven, minulou sezonu strávil v jiném elitním nizozemském klubu Feyenoordu. Po skončení kontraktu trénoval s juniorkou. Teď se mu rýsuje angažmá v české lize.
Kdo je Otman Bakkal?
Ofenzivní záložník marockého původu. Za Eindhoven nastřílel 25 gólů během čtyř sezon (2007 až 2011). Na podzim 2009 nastoupil proti Spartě v obou zápasech základní skupiny Evropské ligy (2:2 a 1:0).
Tři branky dal jako dvacetiletý mladík na hostování v Twente Enschede a dalších devět už jako mazák za Feyenoord Rotterdam, kam ho Eindhoven půjčil v létě 2011.
V létě 2012 ho získalo Dynamo Moskva. Když se pak po roce do Nizozemska vracel, zvolil znovu Feyenoord, kde se mu před odchodem do Ruska tak dařilo.
Otman Bakkalnarozen: 27. února 1985 |
Pokud mu to půjde i během následujících pár dnů v přípravných zápasech, stane se posilou Sparty. A po více než pěti letech si tak znovu zahraje na Letné.
„Chvíli jsem nehrál, takže je mě trenéři nejdířv chtěli vidět. Souhlasil jsem. Sparta je velký klub, který každý rok bojuje o titul a hraje v pohárech,“ poznamenal Bakkal.
Úřadující český šampion během ledna angažoval už tři cizince. S třiadvacetiletým albánským záložníkem Shalou se počítá do základní sestavy, stejně starý americký útočník Picault je hráčem do brejků a osmnáctiletý slovenský obránce Chvátal je investicí do budoucna.
Bakkal je zkušeným fotbalistou, může nastupovat na pozici podhrotového hráče. V nizozemské lize dokázal dát za sezonu i jedenáct branek. Je podobným typem fotbalisty jako Josef Hušbauer, který před třemi týdny ze Sparty zamířil do Cagliari. Bakkal také dostal tréninkové oblečení s jeho číslem 22.
Zimní přestupyPřehled změn v lize  Kdo kam přestoupil, kdo je na odchodu a kdo si koho vyhlédl? Více zde. |
Bakkalovo jméno jste možná často slyšeli při loňském mistrovství světa. Ne však v souvislosti s jeho výkony na hřišti, ale se skandálem uruguayského útočníka Luise Suáreze, který kousl do ramene italského obránce Giorgia Chielliniho.
Bakkal stisk Suárezových zubů poznal už v listopadu 2010. Tenkrát během vypjatého souboje Ajaxu s Eindhovenem při jedné strkanici se uruguayský útočník Bakkalovi zakousl do oblasti klíční kosti.
Sudí hříšníka nevyloučil, i když mu napadený otisk zubů ukazoval podobně jako Chiellini. Trest pro „Kanibala z Ajaxu“, jak se pak Suárezovi v Nizozemsku přezdívalo, vynesla disciplinárka až dodatečně. Zněl na sedm zápasů.
O tři roky později Suárez jako hráč Liverpoolu kousl do ruky protivníka Branislava Ivanoviče z Chelsea, který ho čistě zastavil v pokutovém území. Trest dostal na deset zápasů. A třetí případ kousnutí se udál loni na šampionátu v Brazílii. Znovu byl potrestán až na základě televizního záznamu, sudí Suáreze ani tentokrát nevyloučil. Uruguayec, jenž pak přestoupil do Barcelony, dostal trest na čtyři měsíce. S týmem nesměl ani trénovat, což mu později bylo dovoleno.
