Američan italského původu Louis Zamperini okouzlil jako atlet na berlínské olympiádě i Hitlera, pak proti němu válčil, po sestřelení letadla přežil 47 dní na záchranném člunu a vzápětí dva roky v japonském zajateckém táboře. Zemřel loni v 97 letech; už sám výčet faktů ospravedlňuje název filmu.
Ale nikoli jeho podobu, doslovně ilustrované slovníkové heslo beze stopy osobitosti. A protože se nechce věřit, že by Joel a Ethan Coenovi podepsaní pod scénářem dokázali zplodit takovou kupu heroické nezáživnosti, nabízí se jiná stopa: k stejnojmenné knižní předloze vydané znovu i česky, kterou napsala Laura Hillenbrandová. Přitom sám Zamperini vydal dokonce dvě verze vlastních pamětí; hned tehdy, v druhé půli 50. let, se o jejich zfilmování zajímal Tony Curtis, později Nicolas Cage.
Ty na to máš...
Ve snímku Nezlomný hraje titulní postavu Jack O’Connell; ne špatně, ale zůstává za všech okolností fešákem s načesanou čupřinou a nezdolným životním optimismem, což by činilo potíže i zkušenějšímu herci než hrdinovi kultovního britského seriálu Skins. Možná i proto budí víc sympatií Zamperiniho dětský představitel, kterému ještě scénář dovolí malé zlodějiny – a také princip Forresta Gumpa čili „Utíkej“ coby cestu k atletické slávě.
Ostatně košatost Forresta Gumpa napodobuje Nezlomný i jinými okamžiky, bohužel bez humoru, lehkosti, hravosti a hlavně bez ujasněného sdělení. Jolie se chová, jako by točila dokumentární kroniku: sice začne efektní bojovou sekvencí stíhaček, ale i ji neúměrně prodlužuje, jako by podobných neznal divák stovky. Stejně povšechný ráz má celý děj provázený líbeznou hudbou, modrým nebem a poučkami „Ty na to máš, musíš si věřit“. Zkrátka Nezlomný zosobňuje barvitý osud vyprávěný konvenčně až hrůza.
Navíc ona nezlomnost, již režisérka vtlouká publiku do hlavy každým záběrem i slovem jako základní učivo, nemá jiné, osobnější odstíny. Víme, co Zamperini zažil – jenže to lze dohledat na internetu; nevíme však, jaký vlastně byl – kromě hrdinné aureoly. A neví to zjevně ani Angelina Jolie, která si neumí vybrat, jestli je jejím hrdinou sportovec, trosečník, válečný zajatec, nebo prostě kluk, který měl výdrž, víru i řádnou dávku štěstí.
Všechno už tu bylo
Výdrž potřebuje hlavně divák. Třeba boj o přežití tří vojáků v gumovém člunu sleduje film bezmála v reálném čase, včetně společných meditací i hrdinova pozitivního povzbuzování malomyslných kamarádů. Také nezapomene na nic, co patří k žánrové výbavě trosečnických podívaných, od hladu a žízně přes žraloky až k bouři, jejíž úder má jediný účel: probudí totiž sladce klímající polovinu kina.
Když tvůrce neví, co chce přesně vyprávět, zvolí si seriál; právě takové sázce se Nezlomný nejen díky přemrštěné délce podobá. Ovšem kde vládne všehochuť, hrozí riziko srovnávání, protože všechno už tu bylo – a v účinnější podobě.
Sportovní dramata, Top Gun, Čelisti, a především Most přes řeku Kwai. Právě jeho nedostižnost se člověku připomene, jakmile se deníková struktura Nezlomného přenese na půdu japonského zajateckého tábora. Bití, mučení, ponižování, popravy – vesměs známé výjevy inscenuje Jolie bez vlastního klíče, pouze pečlivě, důkladně a skoro posedle. Až leckoho napadne, proč se právě tahle hvězdná kráska na druhé straně kamery vyžívá zrovna ve válečném utrpení, v běsnění živlů, v krajních situacích a drsných detailech lidské krutosti. Už ve své režijní prvotině V zemi krve a medu totiž sledovala Jolie zajatecký tábor, tehdy za balkánského konfliktu.
Samozřejmě se umí obklopit profesionály, což v případě Nezlomného znamená všechna technická řemesla včetně triků, takže vyložená neumělost z filmu netrčí. Pouze vypravěčská sterilita, hrdinná nuda, snaživá dietní svědomitost.