Prezident Miloš Zeman v úterý na vzpomínkové konferenci vyzval k sjednocené ozbrojené akci proti Islámskému státu, které by se mělo zúčastnit mezinárodní společenství včetně všech členů Rady bezpečnosti OSN (více si přečtěte zde). Portál iDNES.cz se zeptal expertů, zdali má prezidentův apel v současnosti smysl a jestli má šanci na to, že ho světoví státníci vyslyší.
Cyril SvobodaBývalý předseda KDU-ČSL. V letech 2002 až 2006 byl ministrem zahraničí. V roce 2011 založil Diplomatickou akademii. Přednáší o ústavním právu, evropské integraci a mezinárodních vztazích.  |
Bývalý ministr zahraničí a ředitel soukromé Diplomatické akademie Cyril Svoboda s prezidentem v podstatě souhlasí. „Já jsem zastáncem toho, co říká prezident republiky Miloš Zeman. Mandátem OSN, tedy Rady bezpečnosti, je nejenom dodávat zbraně, ale mít na místě přítomné vojáky.“
Podle Svobody by akce neměla být vnímána jako křižácké tažení Evropy do Sýrie a Iráku. Vzhledem ke globálnímu charakteru OSN by se mohly zapojit také síly arabského světa.
„Někdo musí vzít odpovědnost. Míra nasazení je přímo úměrná tomu, jak vážně ten konflikt bereme. Poslat pouze bezpilotní letadla a shodit tam balíky s kalašnikovy je alibismus. To není řešení problému,“ domnívá se diplomat.
Pokud má euroatlantická civilizace převahu a silné postavení, měla by to podle Svobody předvést. „Nejsem válečný štváč, ale jestliže ta válka trvá, tak ji někdo musí zastavit,“ tvrdí Svoboda.
Koalice proti IS už je poměrně široká
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý oproti tomu namítá, že boj proti Islámskému státu už začal.
Jiří ŠedivýBývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. Velel českému kontingentu při misi IFOR v Bosně a Hercegovině v roce 1996. V roce 2002 odešel z armády.  |
„Ten proces boje proti Islámskému státu i obecně proti terorismu jako takovému už probíhá a ta koalice de facto funguje. Samozřejmě, že ne všichni se jí chtějí zúčastnit, často se mluví o Rusku, Číně, Indii. Ale ta koalice je poměrně široká a vedená Spojenými státy,“ tvrdí Šedivý.
Upozorňuje však i na možná rizika Zemanova apelu. Česko se už angažuje v pomoci Kurdům (více zde) a pokud prezident Zeman vyzývá OSN k širšímu zapojení, není možné vyloučit případné protiakce islamistů vůči České republice.
„Nikdo neví, kdo je tady a kdo poslouchá. Radikální islám velmi postupuje, s tím už se počítá. A obecně platí, že ČR jako součást euroatlantického prostoru se dříve nebo později také stane terčem teroristického útoku. Bude dobře, když se nám povede to nějakým způsobem zvládnout. Ale nemůžeme si myslet, že jsme úplně mimo,“ upozornil Šedivý.
Hrozba IS není akutní. Společná akce není na obzoru
Zapojení států Rady bezpečnosti OSN by nutně znamenalo, že by Spojené státy musely spolupracovat s Ruskem. To by mohlo být problematické vzhledem k tomu, že obě země na sebe uvalily hospodářské sankce.
Jan ŠírPolitolog z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. |
Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK Jana Šíra však k urovnání vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy jen tak nedojde. „Momentálně tomu nic nenasvědčuje. Obě země spolupracovaly v Sýrii v otázce bezpečného vyvezení zbraní hromadného ničení, konkrétně chemických zbraní. Tohle byl jeden menší případ, kde se ukázalo, že mohou spolupracovat, aniž by byly ohroženy zájmy kterékoli strany. Jinak momentálně nějakou konvergenci zájmů nevidím,“ uvedl Šír.
„Hrozbu islámského terorismu na rozdíl od pana Zemana nevnímám jako akutní. Z toho důvodu si myslím, že nějaká společná akce na obzoru není. Což samozřejmě nevylučuje, aby spolu (Rusko a Spojené státy) nespolupracovaly v nějakých dílčích technických otázkách,“ míní politolog.
Prezident Zeman vyzval k boji proti Islámskému státu:
