Na úvod posledního rozloučení se sedmačtyřicetiletým Charbonnierem, který podporoval Francouzskou komunistickou stranu, zazněla Internacionála a mohutný potlesk. „Charlie bude žít! Tvrdohlaví dnes oplakávají svého hrdinu a srdce se jim dme pýchou při vzpomínce na Charba. Zde leží jeden z prvních karikaturistů v dějinách, který zemřel kvůli tomu, co tvořil,“ prohlásil při obřadu šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon.
Teror v PařížiPŘEHLEDNĚ: Teror v Paříži v otázkách a odpovědích HOLLANDE: Do boje proti islamistům nabídl letadlovou loď AL-KÁIDA: Ty hrdiny jsme najali my ČESKÁ ZBRAŇ: Puška pocházela z černého trhu v Bruselu MUSLIMOVÉ: Nové číslo naštvalo Turky, Hamas i Taliban GRAFIK: Před teroristy se osm hodin skrýval ve skříňce PACHATELÉ: Vrahy z Paříže spojuje stejný osud ZÁBĚRY TERORU: Kéž bych to nezveřejnil, lituje autor videa PIETA: Milionový pochod v Paříži ŽIDÉ: Zvažují návrat do Izraele GLOSA: Hon končí, vlna emocí potrvá RETUŠ: Židovský list vymazal z pochodu v Paříži Merkelovou KOMPLICKA: Družka teroristy střílí z kuše OBRAZEM: Masakr dominuje titulním stránkám CHARLIE HEBDO: Satira na život a na smrt |
Vedle rodiny zabitého novináře a přeživších členů redakce Charlie Hebdo bylo podle místních médií několik vládních představitelů včetně ministryně spravedlnosti Christiany Taubiraové, ministryně školství Najat Vallaudové-Belkacemové a ministryně kultury Fleur Pellerinové.
Zavražděný karikaturista, jehož týmu islamisté vyčítají podle nich urážlivé zobrazování proroka Mohameda, působil v několika médiích a do Charlie Hebdo nastoupil v roce 1992. V roce 2009 se stal ředitelem vydání. O dva roky později po vydání zvláštního čísla nazvaného Charia Hebdo, které se vysmívalo islámským radikálům, byla redakce týdeníku podpálena a Charbonnier dostával výhrůžky smrtí. Charbonnier byl od té doby pod policejní ochranou.
V Paříži se v pátek očekávají také pohřby kreslíře Philippea Honorého a korektora Mustaphy Ourrada. Už ve středu a ve čtvrtek se pozůstalí rozloučili mimo jiné s Jeanem Cabutem, Bernardem Marisem, Elsou Cayatovou či Bernardem Verlhacem. Ten se na svou poslední cestu vydal v rakvi, kterou zdobily desítky obrázků, vzkazů a karikatur (více zde).
Zatýkání ve Francii i Belgii
Francouzská policie mezi tím pokračuje v zatýkání lidí spojených s teroristickými útoky. Podle serveru BBC policie v pátek zasahovala v pěti francouzských městech v okolí Paříže. Zadržení strůjcům útoků měli poskytovat nejen zbraně, ale také automobil, ve kterém útočníci na redakci magazínu Charlie Hebdo prchli.
Agentura AP v pátek s odvoláním na francouzskou policii uvedla, že v 8:00 SEČ bylo vyklizeno a uzavřeno vlakové nádraží Gare de l’Est. Policie z uzavření nádraží přistoupila poté, co anonym telefonicky varoval, že na nádraží je ve dvou opuštěných balících bomba. Žádné nálože se však v podezřelých balících nenašly, uvedla bez dalšího upřesnění policie. Provoz na nádraží byl obnoven po hodině a půl.
Nezatýkalo se pouze ve Francii. Velkou razii proti stoupencům islamistů ve čtvrtek večer ohlásila Belgie. Policie ve Verviersu, který leží poblíž Lutychu, zabila dva islamisty a jednoho zatkla (více o zatýkání se dočtete zde). Všichni tři islamisté měli belgické občanství a teprve před týdnem se vrátili ze Sýrie. Před večerním zásahem v Verviers policisté zatkli také dva podezřelé islamisty na bruselském předměstí Zaventem.
Další dva podezřelé policie dopadla po automobilové honičce a střelbě v Lutychu (více zde). Protiteroristické zátahy provedli policisté také v Bruselu a okolních městech, včetně Sint-Jans-Molenbeeku, Anderlechtu a Schaerbeeku. Dva podezřelé z podpory terorismu zadrželi také policisté v Berlíně.
Hollande a schůzka s Kerrym
Francouzský prezident François Hollande se v pátek v souvislosti s útoky v Paříži sešel s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. „Vy sami jste byli obětí výjimečného teroristického atentátu 11. září 2001. Musíme společně najít potřebné odpovědi,“ prohlásil Hollande.
Francouzské komentáře označují Kerryho návštěvu za poněkud pozdní vyjádření solidarity vysokých amerických představitelů, z nichž nikdo se nezúčastnil nedělní velké demonstrace v Paříži na uctění památky obětí. Že s Hollandem, kancléřkou Angelou Merkelovou a další čtyřicítkou politických osobností z celého světa nekráčel francouzskou metropolí i vysoký představitel Washingtonu, kritizoval mimo jiné americký tisk (více o pietním pochodu se dočtete zde).
Protesty v KaráčíV pákistánském Karáčí policie v pátek použila vodní děla proti účastníkům demonstrace proti francouzskému týdeníku Charlie Hebdo. Akce přerostla ve střet s policí po poledních modlitbách. Při zásahu policie byl zraněn i fotograf francouzské agentury AFP. V Pákistánu je činnost francouzského listu ostře kritizována. Parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž se poukazuje na to, že svoboda vyjadřování neznamená útočit a zraňovat city veřejnosti nebo náboženské přesvědčení. |
Kerry v pátek řekl, že ho jeho neúčast velmi mrzí, a vysvětlil, že v době „historického pochodu“ za účasti více jak milionu lidí byl na služební cestě v Bulharsku a v Indii. Ujistil, že soustrast Američanů je „velmi upřímná“. Zároveň ocenil, že francouzský národ vyjádřil při této tragické události tak velkou jednotu.
Šéf americké diplomacie také v doprovodu svého francouzského kolegy Laurenta Fabiuse položil kytici před redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, kde se odehrál největší masakr, a před židovským obchodem, kde minulý týden zahynuli čtyři oběti.
Francií minulý týden otřásly dva teroristické útoky, při kterých zemřelo dohromady 17 lidí. Ve středu 7. ledna bratři Chérif a Said Kouachiové zaútočili na redakci magazínu Charlie Hebdo a zabili 12 lidí (vše o útocích čtěte zde). V pátek jejich komplic Amedy Coulibaly vraždil v obchodě s košer potravinami v Paříži, kde vzal několik rukojmí (více zde).
