Třílitrové srdce RAMu 1500 tluče v dieselovém rytmu, ale pod tou obrovitou kapotou, za kterou vypadá fabie jako angličák, o něm moc nevíte. Motor pro tento typický americký pick-up vyrábějí v Itálii u známého výrobce VM Motori. Ale jinak je to zhmotnění Ameriky, klasický obrovský pick-up, kterému je Evropa tak trochu malá.
RAM 1500 Ecodiesel v číslech
|
Kdo si není za volantem jistý, pociťuje nervózní šimrání, když ví, že bude muset zamířit třeba do pražského provozu. Já si to užívám, s mocným zhoupnutím dobrzdím před křižovatkou a sleduji hlavy, co štrádují před chromovým chrámem masky chladiče. Ale to šimrání cítím taky, když přemýšlím, jak tu obludu budu parkovat.
Chlapácký šestimetrový pick-up z Ameriky také vyžaduje americkou infrastrukturu, holt do uliček Malé Strany to není. Všechno je americky velké, i schránky na věci v interiéru. Velké je také místo, které potřebujete k zaparkování. U supermarketu zaberu čtyři místa, vždyť má skoro šest metrů.
Dostat se do kabiny a z ní je pro mnohé náročný fyzický úkon. Když jedu pro babičku, raději přibalím stoličku. Ještě horší je vystupování, nakonec se mi osvědčila na pohled neprimitivnější metoda: sklouznout se přes hranu sedačky po zadku na zem. Vyšplhat za volant vyžaduje obratnost. Pak už si sezení uzpůsobíte, jak potřebujete. Volant je sice jen výškově stavitelný, ale zase si můžete podle libosti nastavit pedály. Obrovská zrcátka by si zasloužila sférická skla, mají totiž nečekaně velký mrtvý úhel, což pramení i z vysokánského posedu.
Dveře se otevírají hezky doširoka, k nezaplacení jsou festovní madla. Kabina je obrovitá, hlavně do šířky. Velké je na tomto autě všechno, i sluneční clonky jsou minimálně dvojnásobné oproti konvenčním autům. Kabina vás hýčká, řidiče třeba i vyhřívaným volantem.
Prvky na přístrojovce poznají řidiči moderních chryslerů, jeepů, ale třeba i z amerických aut naklonovaných fiatů a lancií. Ram totiž patří do koncernu Fiat-Chrysler.
Interiér je na hony vzdálený tomu, proč nad americkými auty ohrnujeme nos. Šedé kůži, která byla pravá, ale vypadala plastově na omak i pohled, odzvonilo. Vnitřek ramu působí fajnově, materiály jsou příjemné, vypadají hezky a díly jsou vyrobené a sestavené pečlivě.
Bezklíčkové odemykání a startování nepřekvapí. Líbí se volič automatu na nezvyklém místě, na středovém panelu přibližně v místech, kde mívají auta ovládání hlasitosti rádia. A vedle toho velké multimediální centrum (známé třeba z Fiatu Freemont, Jeepu Cherokee nebo Maserati), český dovozce Ecodieselů učí RAM mluvit i navigovat česky. Systém funguje dobře a rychle, je vcelku intuitivní. Vrcholné provedení může mít třeba fajnovou audiosoustavu od Alpine. Couvací kamera se fakt hodí, protože dozadu se za víko korby schová i urostlejší osobák.
Chlapská záležitost
Americké plnotučné pickupy si kupují farmáři, stavaři, ale v Evropě hlavně ti, kdo se chtějí předvést. Cena kolem 1,3 milionu (1,1 bez DPH) je na tak veliké, dobře vybavené a silné auto výborná. Špičkově vybavené provedení je o tři sta tisíc dražší. Větší pozornost budete budit už jen ve ferrari.
Evropských bonvivánů, kteří si dopřejí pod kapotu benzinový osmiválec po americkém způsobu, moc není. A tak dostal RAM turbodiesel evropského střihu. Venku motor slyšíte, dieselové klapání je nepřeslechnutelné, ale ve skvěle odhlučněné kabině o něm nevíte a k tomu sametově řadící osmistupňový automat (od německého ZF, pro zajímavost: má 40 specifických map řazení pro různé styly jízdy). Dohromady jim to hezky ladí.
Třílitrový šestiválec od Italů museli konstruktéři zvolit proto, že jejich tradiční dodavatel turbodieselů Cummins jim neuměl nabídnout maloobjemový (na americké poměry) diesel. Další naftovou nabídkou pro ram je totiž řadový šestiválec 6,7 litru.
S třítunovým autem vidlicový šestiválec s výkonem 179 kW (240 k) a točivým momentem 570 Nm, který dostává třeba i urozený manažerský sedan Maserati Ghibli, pracuje statečně. Aby prošel stále přísnějšími ekonormami, museli ho vybavit systémem SCR, který ničí oxidy dusíku (NOx) pomocí močoviny, je tedy třeba pravidelně dolévat speciální roztok (známý jako AdBlue).
Prémiová SUV s plnotučnými turbodiesely jsou samozřejmě říznější, ale ram rozhodně nijak výrazně nezaostává, jen po něm nemůžete chtít atletické výkony. To spíš tahání přívěsu, vždyť zvládne až 3,5 tuny. Nezaváhá v kopcích a převodovka dobře drží motor v pásmu dostupného točivého momentu.
Krmení dinosaura i přes očekávání teoretiků nekončí sežráním majitele, tabulkových 8,7 litru je teoretická hodnota. My se neomezovali a jezdili po dálnici i dravě po okreskách, topili si i vyhřívali pozadí v sedačkách (umí i odvětrávat) a pohybovali jsme se mezi deseti a dvanácti litry.
Jako luxusní SUV
Když se celá ta hora kovu, gumy, skla a plastů začne valit, je to majestátní pocit. Pocit řidiče kamionu umí navodit velmi věrně. Konstrukcí i rozměry je to dinosaurus. Rámová konstrukce znamená robustnost a velkou nosnost. A taky rozvahu za volantem, ale rozhodně ne nejistotu. Řidiči připomene spíš velké luxusní SUV, akorát trochu těžkopádnější. Podobně se cítí i zbytek posádky.
Na dálnici se valí i levým pruhem neslušnými rychlostmi s přehledem, směr drží skvěle. Největším omezením jsou pneumatiky s vysokými špalky. Zadní náprava má nad očekávání sofistikovanou konstrukci, je to čtyřprvkové zavěšení s vinutými pružinami. Do zatáčky musíte s rozmyslem, ale nemáte mořskou nemoc z náklonů a houpání, aspoň ne takových, jaké čekáte. Jako celek je sladěn velmi dobře, zatáčkami se protáhne se nečekanou obratností, překlápění z oblouku do oblouku auto nerozhodí.
Při panickém brzdění z vysoké rychlosti na dálnici odlehčená záď nevandruje ze strany na stranu, pevně zaklekne na přední a s jistotou zpomaluje. Na „oslintané“ zimní silnici se projeví zrada lehké poháněné zadní nápravy. Stačí malá neopatrnost na zakroucené okresce a stabilizační systém má co dělat, aby tři tuny pochytal a udržel na ní. Když s tím počítáte a toho dinosaura si ochočíte, dají se s ním řezat zatáčky nečekaně efektně a efektivně. Základní silniční nastavení pohonu 4x4 (k mání je i 4x2) je s poháněnými zadními koly, přepnout se dá na automatické přiřazování předních kol, trvalý pohon všech a navrch redukovaná 4x4.
Vzduchem odpružený podvozek vyšší výbavy Laramie pracuje dobře na hladké silnici, ale na rozbité je ram až nečekaně rozeskákaný. Houpání velkého vozu na vysokém podvozku doplňují rázy od kol. Vzduchový podvozek umožňuje nastavení světlé výšky v rozsahu téměř osmi centimetrů, na dálnici se auto automaticky přikrčí víc k asfaltce.
Překvapí výborné řízení. Je pevné, přesné a jisté. Geometrie přední nápravy je nastavená příkladně, houževnatě vrací volant a kola do přímého směru. Za dobrým pocitem z řízení stojí hydraulický posilovač řízení, to u osobáků začíná být na vyhynutí, spoléhají na elektroposilovač.
Praktik umí být nepraktický
Ram umí nabídnout nespočet variant, do Česka putují dieselové verze nejčastěji v provedení s krátkou korbou a pětimístnou kabinou.
Ložná plocha této verze je stále obrovská, za sebe se na ni vejdou dvě palety, vyzkoušeno. Dá se pořídit i verze s korbou prodlouženou o čtyřiadvacet centimetrů. Čtyři uvazovací oka působí v kontextu celého auta tak nějak subtilně, mohlo by jich být i víc. Líbí se obklad ochrannými panely, je fakt robustní. Chce to i fyzičku. Naložit něco do korby vyžaduje sílu a akrobatické schopnosti, nebo ještěrku (myšleno vysokoždvižný vozík). Přeci jen, podvozek je hodně vysoko. Rada pro neznalé: do korby se leze buď přes zadní stupátko, nebo z boku přes zadní kola.
Pokud nejste farmář nebo stavař, máte takové auto hlavně pro parádu a „viditelnost“. Pak počítejte s tím, že ten mamut umí být také nebývale nepraktický. Kabina je sice obrovská, ale bagáž není kam dát. Převoz kočárku se ukáže jako neřešitelný problém, nezbývá než ho přikurtovat na korbu. Proto si určitě přikupte aspoň praktické uzamykatelné boxy připevnitelné dovnitř korby. Jestli chcete převážet třeba motorku, přeměřte, jestli se na korbu vejde, potřebovat budete asi některé z delších provedení.
