Ukrajinská armáda nedaleko Žytomyru převzala nové zbraně, obrněné transportéry...

Ukrajinská armáda nedaleko Žytomyru převzala nové zbraně, obrněné transportéry i vojenské letouny. (5. ledna 2015) | foto: Reuters

Kyjev vyhlásil další vlnu mobilizace, země truchlí za mrtvé z autobusu

  • 828
Ukrajinský prezident Porošenko podepsal dekret o částečné mobilizaci záloh. Je to už čtvrtá mobilizace od zahájení konfliktu v Donbasu loni v dubnu. Další dvě mobilizační vlny lze očekávat v dubnu a v červnu. Celkem může být letos podle prezidenta na Ukrajině do zbraně povoláno v případě potřeby až 104 000 lidí.

Prezidentský dekret byl odeslán do parlamentu, který má o něm hlasovat v nejbližších dnech. Mobilizace se podle Porošenka nevztahuje na některé sociální skupiny, například studenty nebo otce početných rodin. Povoláni rovněž nebudou obyvatelé zón ovládaných proruskými separatisty.

Částečnou mobilizaci prezident oznámil v úterý krátce po krvavém incidentu, při němž při raketovém útoku na linkový autobus jižně od Doněcku zahynulo 12 lidí.

Třináctý cestující dnes zraněním podlehl v mariupolské nemocnici. V souvislosti s útokem, z něhož se vzájemně obviňují povstalci a ukrajinská armáda, byla na Ukrajině středa vyhlášena dnem státního smutku.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) navrhla vyhlásit v oblasti doněckého mezinárodního letiště „lokální příměří“ kontrolované kombinovanými hlídkami ukrajinské armády a povstalců. Novinářům v Doněcku to řekl zástupce šéfa ukrajinské pozorovatelské mise OBSE Alexander Hug.

Areál letiště je už řadu měsíců místem nejtvrdších bojů znepřátelených stran, které trvají bez ohledu na dvojí vyhlášené příměří.

Návrh padl na doněckém zasedání Společného kontrolního a koordinačního střediska, které má na východě Ukrajiny s podporou OBSE dohlížet na klid zbraní. Vyhlášení příměří 5. září a znovu 9. prosince mělo přispět k zastavení bojů a ukončit hrozivou bilanci obětí, která už překročila hranici 4800 mrtvých.

NATO: Rusko musí respektovat základní evropské hodnoty

Ke krizi na Ukrajině se ve středu vyjádřil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Nechceme nastavit konfrontační kurz vůči Rusku. Stojíme o konstruktivní spolupráci. Ale aby to bylo možné, musí to chtít i Rusko,“ řekl Stoltenberg po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

 „To znamená, že Rusko musí respektovat základní hodnoty, které v Evropě byly nastaveny před mnoha lety. A jednou z nejdůležitějších hodnot je suverenita a územní celistvost všech evropských zemí,“ dodal.

V současnosti podle Stoltenberga Rusko porušuje mezinárodní právo a narušuje suverenitu Ukrajiny, když anektovalo Krym a podporuje proruské separatisty v okolí Doněcka a Luhanska. „Vyzýváme Rusko, aby respektovalo dohody z Minsku,“ apeloval generální tajemník NATO na dodržování zářijových dohod, které měly pomoci k dosažení příměří na východě Ukrajiny, jsou ale opakovaně porušovány.

Schůzka v Astaně se odkládá

Stoltenberg kritizoval zejména skutečnost, že Rusko podporuje separatisty na východě Ukrajiny. „Rusko dlouhodobě dodává separatistům různé druhy vybavení i zbraní, a to včetně protiletadlových střel. Ruští vojáci jsou také stále přítomni na východě Ukrajiny,“ řekl. Pro mírové řešení je podle něj bezpodmínečně nutné, aby tato ruská podpora separatistů skončila.

K dodržování dohod z Minsku vyzvala Moskvu i Merkelová. Zároveň zdůraznila, že Německo nechce vést protiruskou politiku. „Bezpečnost v Evropě bude zajištěna, jen když nebudeme pracovat proti sobě. To však je možné jen tehdy, když budeme dodržovat mezinárodní pravidla, což Rusko nyní nedělá,“ řekla.

Německá kancléřka také podotkla, že v současnosti nevidí prostor pro uskutečnění schůzky vrcholných představitelů Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa v kazašské Astaně, protože se podle ní zatím nedá očekávat průlom v řešení situace. Ministři zahraničí všech zemí ale podle ní pracují na tom, aby bylo v budoucnu možné summit uskutečnit.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue