Jak se vám daří v novém roce?
Mám se dobře. O víkendu jsem byl s oddílem tělesně postižených sportovců z Hvězdy Pardubice na soustředění v hodu kuželkou v Nymburce a teď jsem v Kladrubech, kde jsem nastoupil na rekondiční pobyt. Budu tady pět týdnů. A do toho dotahujeme poslední detaily před odhalením kolekce oblečení pro vozíčkáře, kterou jsme vytvořili s Pavlem Filandrem. Pomáhám občanskému sdružení, se kterým jezdím na koni, takže mám o zábavu v novém roce postaráno.
To jsou spíše takové koníčky, ale co vás dnes živí?
Jsem tiskový mluvčí ve dvou společnostech. A taky občas moderuji. Myslel jsem si, že to bude hlavní činnost, protože mě to hodně baví, ale ještě bych potřeboval prorazit. Ideální by bylo komentování sportu. Mohl bych skvěle zúročit své znalosti a zkušenosti.
Letos to bude šest let od onoho osudného skoku do vody, který vám definitivně změnil život. Jak se na to díváte s odstupem času?
Upřímně, nestačil jsem se ještě moc zastavit. Hrozně to letí a já pořád něco vymýšlím. Minulost moc neřeším. Prostě se stalo a jedu dál. S tím rozdílem, že dopředu koukám vsedě.
Pokládáte si dodnes otázku: „Proč?“
Tuhle otázku jsem si nikdy nepokládal a neřešil a nehodlám to dělat ani teď.
Jak jste na tom zdravotně teď?
Stále je nejaktuálnější posilování horní části těla. Pro mě je to nejdůležitější, takže na tom momentálně pracujeme nejvíc.
Martin Zach
Máte momentálně vztah?
Jasně. Osobní život je naprosto v pořádku. Žiju s přítelkyní a užíváme si to. Jsme spolu půl roku, ale zbytek bychom si rádi nechali pro sebe.
Jaké cíle si dáváte na nejbližší měsíce?
Hlavní je být zdravý, od toho se odvíjí úplně všechno. Kromě zmíněného mě v květnu čeká odlet do Egypta, kam se poletíme potápět, a taky doufám, že se bude dařit v kuželce na závodech. A letos bych taky rád otevřel kavárnu, ve které by obsluhovali vozíčkáři. Provozovatelem by bylo moje sdružení. Z každé kávy by část peněz šla na lidi po úrazu páteře. Je toho hodně.
Martin Zach v rozhovoru z roku 2010:
24. února 2010 |
