Manévry ukrajinského letectva v Nikolajevské oblasti 21. února 2014, na snímku cvičná stroj L-39 a bitevní Su-25 | foto: Ukrajinské ministerstvo obrany

A dnes to bude Su-25. Ruská média opět mění verzi o sestřelu boeingu

  • 1807
Sestřel malajsijského boeingu nad Donbasem byl jednou z nejvýraznějších událostí roku. Vyšetřování zatím neskončilo, i tak si ale řada lidí - víc jsou slyšet ti prorusky orientovaní - utvořila jasný obraz, co se přesně stalo. Ruská média nyní začala intenzivně vinit konkrétního pilota ukrajinského letectva.

V Rusku se Vánoce slaví podle pravoslavného kalendáře, tedy později než u nás. Tamější, z velké části Kremlem ovládaná média tak zatím mají běžný provoz.

V posledních dnech ruským mediálním prostorem znovu intenzivněji koluje nikoliv nové, ale vděčné téma: náznaky (zastánci linie Kremlu hovoří o „důkazech“) údajné ukrajinské viny v případu sestřeleného letu MH17. Při zřícení boeingu malajsijských aerolinek zemřelo všech 298 lidí na palubě.

Aktuálně ruská média podávají příběh takto: Ruští vyšetřovatelé (kteří nemají v dané věci mandát, oficiální vyšetřování vede Nizozemsko jako země s nejvíce ztrátami na životech - pozn. red.) získali od novinářů listu Komsomolskaja pravda svědectví zběhlého ukrajinského vojáka sloužícího na letišti u Dněpropetrovsku, který údajně hodinu před katastrofou viděl z letiště startovat tři bojové letouny, mezi nimi i Su-25 s protivzdušnými raketami R-60. Při návratu je neměl.

Onen údajný svědek podle ruských médií tvrdí, že pilot Su-25 Vladislav Vološin podle něj po návratu vypadal velmi vyděšeně a řekl, že „to letadlo bylo ve špatný čas na špatném místě“. Svědka vyslechli na detektoru lži, který neodhalil nic podezřelého, uvádí zpráva serveru RT.

Přineste důkazy, žádal ruský inženýr. Dostal jich víc, než chtěl

Zpráva je pozoruhodná tím, že se objevila jen asi pět týdnů poté, co ruským mediálním prostorem kolovala jiná „zaručená informace“ - totiž že satelitní snímky nachytaly ukrajinskou stíhačku odpalující raketu na malajsijský boeing. Zprávu tehdy včetně obrazové „dokumentace“ a přitakání Svazu ruských inženýrů přinesla televizní stanice První kanál.

„Přineste důkazy, že se tragédie odehrála jinak,“ vyzýval tehdy viceprezident svazu inženýrů Ivan Andrijevskij západní politiky. Nebyla to těžká práce, na jím zveřejněném snímku totiž nesedělo prakticky nic - trasou boeingu, místem a časem sestřelu počínaje, velikostí stíhačky a nevěrohodně krátkou stopou protivzdušné rakety údajně odpálené Ukrajinci konče (podrobný, ale srozumitelný rozbor najdete např. zde).

Navíc tehdy Andrijevskij argumentoval snímky, na nichž nebyl pomalý, pro boj s tanky určený pancéřovaný bitevník Su-25, ale vzhledově i parametry zcela jiný letoun - stíhačka pro vybojování vzdušné nadvlády Su-27.

Samotná Andrijevského verze, která je co do typu letounu v rozporu s nejnovější verzí „ukrajinského zběha“, přitom byla zvláštní už v tom, že před jejím zveřejněním se zase ruské sdělovací prostředky a proruská blogosféra předháněly ve vymýšlení, jak mohl boeing být sestřelen pro vzdušný boj zcela nevhodným letounem Su-25.

Stručně řečeno Rusové nejprve tvrdili, že Ukrajina a Západ zatajují přítomnost ukrajinského letounu Su-25 v oblasti sestřelu, v listopadu začali tvrdit, že to byl letoun Su-27 (které Ukrajina ve výzbroji má) a nyní opět razí verzi o Su-25.

Verzi o Su-25 odmítl i jeho konstruktér

Ta přitom z hlediska parametrů Su-25 nedává smysl. Po úsměvné epizodě s odhalenou editací dat letounu na Wikipedii (poté, co Rusové poprvé „obvinili“ Su-25, někdo na zmíněné encyklopedii přepsal dostup letounu ze sedmi na deset tisíc metrů, tedy letovou hladinu boeingu) se sice objevila vážnější tvrzení, že některé verze bitevníku dané výšky dosáhnout mohou (stránkám ruského Suchoje takto odporují data ukrajinské národní zbrojařské firmy Ukroboron), ani to ale nestačí.

„V dané výšce činí rychlostní rozdíl 100-150 kilometrů za hodinu ve prospěch civilního letounu,“ nechal se už před časem slyšet šéfkonstruktér Su-25 Vladimir Petrovič Babak pro ruský server Arms-Expo (zdroj zde). Pilot by podle něj musel velmi precizně načasovat vystoupání za záď boeingu a rychlý odpal rakety.

Raketa R-60

Malá raketa, nesoucí v kódu NATO název Aphid (Mšice) má účinný dosah osm kilometrů. Navádí ji infračervený senzor, mířila by tedy na jeden z motorů boeingu a nezpůsobila by tak rozsáhlé poškození, po kterém civilní letoun ihned po zásahu zmizel z radarů a přestal komunikovat.

„Ukrajinci ale nejsou tak dobře vycvičení, aby toto provedli (...) R-60 je příliš malá raketa na sestřel cíle velikosti boeingu (...) Nevěřím v reálnost tohoto scénáře,“ uvedl Babak.

Pro doplnění, k podobnému závěru došel na svém blogu nezávisle na Babakovi fyzik Scott Locklin (text v angličtině zde), který rozhodně nezastává za každou cenu prozápadní stanoviska. Například americké ministerstvo zahraničí označuje za „válečné štváče“.

Západ se kloní k tomu, že boeing sestřelili proruští separatisté. Ti v létě sestřelovali bateriemi protivzdušné obrany (i palbou z kulometů u nízko letících cílů) jedno ukrajinské letadlo za druhým a krátce po zásahu civilního boeingu se na svém účtu na síti VKontakte jeden z jejich tehdejších velitelů Igor „Strelkov“ Girkin pochlubil sestřelem dalšího cíle.

„V oblasti Torezu bylo sestřeleno letadlo An-26 (vojenský dopravní stroj, pozn. red.). Varovali jsme je, ať nelétají naším vzdušným prostorem,“ uvedl.

17.července 2014 v 17:03, příspěvek archivován: 26.prosince 2014 v 16:12

#Russia'n cmdr Strelkov commented on downed #MH17 (thinking it was Ukrainian): "We warned - do not fly in our skies" pic.twitter.com/hkXoaD3xvT

Když po pár desítkách minut vyšlo najevo, že byl zasažen civilní letoun, povstalci začali okamžitě čistit své účty na sociálních sítích jak od chlubivých poznámek, tak od dřívějších snímků naznačujících, že disponují součástmi výkonného protileteckého systému Buk.

Kouřová stopa Buku?

Novináři nizozemské televize RTL ve čtvrtek uvedli, že získali kvalitní snímky, na nichž je kouřová stopa po možném odpalu rakety systému Buk v době a místě sestřelu boeingu. Snímky samotné jsou ovšem jen možnými střípky do stále nesložené mozaiky, nikoliv korunním důkazem.

Strelkov už proruským separatistům nevelí. Žije v Moskvě a čas od času dává médiím rozhovory. V jednom z nich například uvedl, že právě on stál za rozpoutáním bojů na východě Ukrajiny.

Odlišné vysvětlení možné motivace ruské tvorby nejrůznějších „zaručených“ verzí toho, co se s nešťastným boeingem skutečně stalo - včetně těch bizarních, jako že byl letoun plný rozkládajících se těl z márnic, nebo že Ukrajinci chtěli sestřelit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož letoun ovšem oblastí neprolétal - nabízí věda.

Lidstvo totiž žije v době nebývalého informačního přehlcení - alespoň v místech, kam dosáhne internet - a lidský mozek neumí s informačním přívalem pracovat. Ztrácí proto schopnost se soustředit (více např. zde v rozhovoru s profesorem Josefem Sykou) nebo rozlišovat důležité informace od nepodstatných.

Zahlcení veřejného prostoru množstvím třeba i popírajících se teorií, v nichž se nakonec běžný konzument zpravodajství nevyzná, takže sklouzne ke generalizacím typu „je to tak zmatené, že člověk neví, čemu věřit“, případně „na každém šprochu pravdy trochu“, pak je účinnou technikou propagandy. Účinnou tím více, že zejména komerční média, zaměřující se v konkurenčním prostředí na rychlou produkci orientovanou na vysokou sledovanost či čtenost, umožňují rozšíření těchto teorií k širokým skupinám příjemců.

Místo dopadu malajsijského boeingu na Ukrajině:

18. července 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue