Ruský premiér Dmitrij Medveděv obhlíží raketu Angara. | foto: ČTK

Rusko úspěšně testuje raketu Angara. První zcela novou po rozpadu SSSR

  • 140
Po sérii odkladů dostala nová generace ruských raket určená i pro civilní lety na oběžnou dráhu maketu satelitu. Rusko tak otevírá novou kapitolu své raketové techniky. Dosavadní modely totiž vycházely z návrhů z 50. a 60. let minulého století.

Z kosmodromu v Plesecku v úterý ráno poprvé úspěšně odstartovala těžká verze nové generace ruských nosných raket Angara-A5. Oznámila to agentura TASS. Nejvýkonnější verze této generace raket bude na oběžnou dráhu vynášet náklad o hmotnosti až 35 tun.

Nyní Angara A5.1L vynesla maketu kosmického aparátu a všechny plánované úkoly splnila, uvedla ruská agentura. V budoucnu má Angara, kterou ruští vědci vyvíjeli 20 let, na oběžnou dráhu vynášet objekty sloužící armádě i civilním kosmickým projektům.

Raketa Angara

Základ tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Dvacet let vývoje

Rusku se tak podařilo předvést schopnosti stroje, jehož zrod se potýkal s řadou problémů a zdržení. 

„Rozhodnutí o vytvoření zcela nové rakety padlo v roce 1992. Bylo to po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hlavní kosmodrom Bajkonur ocitl v Kazachstánu. Ruští inženýři dostali za úkol zkonstruovat raketu pro kosmodromy Pleseck na severu Ruska a nově budovaný Vostočnyj na východě země,“ psal o plánech na novou raketu Karel Pacner.

První typ měl mít letovou premiéru v roce 2005. Od té doby byl několikrát přesunut: na rok 2011, na rok 2012, na rok 2013. První test lehčí verze rakety Angara 1.2PP ovšem proběhl až letos v červenci. Let trval 21 minut, kdy nákladní modul s maketou družice a druhým stupněm rakety překonal vzdálenost 5 700 kilometrů a dopadl na vzdálený polygon Kura na Kamčatce. Tato lehčí verze uveze až 3,8tunový náklad.

Angara by se mohla stát soupeřem francouzských raket Ariane či kalifornského podniku SpaceX. Její těžká verze má nahradit nosné rakety Proton, jejichž provoz v poslední době provázely technické potíže.

Z hlediska Moskvy představuje Angara strategicky významný projekt, protože příprava a výroba raket se bude provádět výhradně na území Ruské federace ve spolupráci ruských podniků sídlících v Rusku. Vypouštěny budou rovněž pouze z ruského území, z Plesecka a z nově budovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na východě země.

Podle plánů Státního vědecko-výrobního kosmického střediska M. V. Chruničeva, které za vývojem rakety stojí, by měla Angara vynést první kosmonauty do vesmíru v roce 2017 z kosmodromu Vostočnyj.

Angara má být zároveň první ruskou „zelenou“ raketou, protože nevyužívá toxické palivo. Na vážné ekologické škody si často stěžují zejména obyvatelé oblastí, kam dopadají úlomky z raket startujících z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Nové kontrakty

Vývoj nové rakety navíc pomohl ruským firmám, které se na něm podílely. Tento měsíc například ruský výrobce raketových motorů Eněrgomaš uzavřel se soukromou americkou vesmírnou společností Orbital Sciences kontrakt na dodávku dvaceti pohonných jednotek pro její nosič Antares, přičemž součástí smlouvy je i opce na dalších 40 motorů.

Společnost Orbital Sciences dosud využívala ve svých nosných raketách upravené motory AJ-26, které vycházejí ze sovětských jednotek NK-33 z 60. let minulého století. Po říjnové zkáze Antaresu během startu, která byla podle dosavadního prověřování zaviněna závadou na motoru, americká firma pozastavila další lety a rozhodla se najít náhradu za AJ-26.

Podle informací agentury TASS Eněrgomaš vyrobí pro Američany motory označované jako RD-181, které vycházejí z nové generace jednotek RD-191. Ty používá právě nová ruská nosná raketa Angara.

První test rakety Angara v červenci 2014:

,