Jedna z největších klimatických konferencí měla skončit už v pátek. Dvoutýdenní debaty však provázely neshody ohledně omezení emisí skleníkových plynů, proti kterým by se podle odborníků měla zavést mnohem tvrdší opatření.
Státy tak protáhly jednání o celé dva dny. Výsledný čtyřstránkový dokument uklidnil některé země včetně Číny a Indie, které nesouhlasily s původními podmínkami. Podle nich ukládaly příliš velkou zátěž na rozvíjející se ekonomiky jejich států.
„Máme, co jsme chtěli,“ řekl po podepsání dokumentu indický ministr životního prostředí Prakaš Džavedekar agentuře Reuters. Konečná dohoda je podle něj v duchu myšlenky, že směr v boji proti globálnímu oteplování mají udávat bohaté státy, které by v něm měly zároveň finančně podpořit rozvojové země.
Všechny státy mají nyní čas až do konference v Paříži v roce 2015, aby sestavily své plány pro boj s globálním oteplováním. Podle sekretariátu OSN však přísliby od jednotlivých států nebudou stačit k původnímu cíli, aby se snížil růst globálních teplot o dva stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovou érou.
Plánovaná pařížská dohoda má nahradit dosluhující Kjótský protokol, který měl za cíl snížit emise šesti skleníkových plynů o 5,2 procenta v období let 2008 až 2012 v porovnání s rokem 1990 či 1995. Na sklonku roku 2012 byla platnost dohody o tři roky prodloužena.
