Sobotka odmítl finlandizaci Ukrajiny, opřel se i do Zemanova mluvčího

  • 113
Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve Sněmovně odmítl nápad prezidenta Miloše Zemana, že by vhodnou cestou pro Ukrajinu byla její „finlandizace“. „Ukrajina má právo na to, aby se rozhodla o své budoucnosti sama,“ řekl premiér. Kritizoval také Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka za to, jak interpretoval jeho schůzku s prezidentem na facebookovém profilu.

Prezident Zeman o finlandizaci Ukrajiny mluvil při své návštěvě v Kazachstánu. O Ukrajině řekl, že země by měla být neutrální a mělo by dojít k její „finlandizaci“, tedy k podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti (více o Zemanových slovech o „finlandizaci“ najdete zde).

Premiér Sobotka prezidentův nápad odmítl při ústních interpelacích ve Sněmovně, když se ho poslankyně TOP 09 Markéta Adamová ptala na středeční schůzku na Hradě se Zemanem. Nestačila jí totiž jen kusá informace, kterou Sobotka po schůzce poskytl, že se dohodli s prezidentem na třech schůzkách do roku za účasti prezidenta, premiéra, ministrů zahraničí a obrany i předsedů obou komor parlamentu (další informace o schůzce zde).

Při té příležitosti se Adamová zeptala i na to, co předseda české vlády soudí o možné finlandizaci Ukrajiny. „Jsem přesvědčen, že finlandizace není vhodná cesta pro Ukrajinu,“ opáčil premiér. Tento termín je navíc, jak upozornil, spojen se studenou válkou a s filosofií sfér vlivu, které definovaly velmoci.

Sobotka také řekl, že s prezidentem nemají rozdílné názory na integraci Evropy nebo na chování v NATO, kde byly řečeny bezpečnostní záruky pro členské země Severoatlantické aliance hraničící s Ukrajinou, kterou zmítá občanská válka na východě země a separatistické tendence ruskojazyčného obyvatelstva v oblasti u východních hranic Ukrajiny s Ruskou federací.

Na dotaz pražské poslankyně TOP 09 Adamové, jak bude premiér postupovat, když podobná Zemanova vyjádření jako o možné „finlandizaci“ Ukrajiny budou pokračovat, Sobotka opáčil, že určité nuance v zahraniční politice existují i v jiných demokratických státech. „Klíčové je, jak budeme postupovat na půdě organizací, kterých jsme členy, ať už je to Unie, NATO a OSN,“ řekl premiér. „Vláda tady není od toho, aby fungovala jako cenzor vůči prezidentovi republiky. Prezident republiky má svůj mandát, má svoji odpovědnost, měl by ho vykonávat v zájmu občanů České republiky,“ dodal Sobotka.

Sobotku překvapily komentáře. Schůzka byla mezi čtyřma očima

Premiér se ve Sněmovně při interpelacích také opřel do Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta Zemana, který komentoval schůzku premiéra s hlavou státu, a to nikoli na oficiálních webových stránkách Hradu, ale na svém facebookovém profilu.

„Musím říci, že mě také překvapily zasvěcené komentáře pana Ovčáčka, mluvčího pana prezidenta, protože my jsme seděli s panem prezidentem sami dva v kanceláři. Já jsem si nevšiml, že by tam byl s námi pan Ovčáček,“ řekl Sobotka. Jeho schůzka se Zemanem ke koordinaci zahraniční politiky byla mezi čtyřma očima. Sobotku překvapilo Ovčáčkova slova k tomu, o čem spolu se Zemanem mluvili, i k tomu, o čem spolu „v žádném případě nemluvili“.

Ovčáček nejprve ke schůzce Zeman - Sobotka napsal poměrně neutrální komentář. „Pan premiér nezmínil po celou dobu schůzky žádný z podstatných rozdílů mezi panem prezidentem a jím v oblasti zahraniční politiky,“ objevilo se večer po schůzce na Ovčáčkově facebooku. Pak ještě přidal jeden komentář: „Během dnešní diskuse na Pražském hradě se pan premiér i pan prezident nezmínili o událostech 17. listopadu 1989. O výrocích pana prezidenta nepadla jediná věta.“

Tím si mluvčí prezidenta rýpl do předsedy vlády, který krátce před tím novinářům při brífinku řekl něco trochu jiného. „Vyměnili jsme si názory na to, co se odehrálo zejména kolem 17. listopadu a před 17. listopadem,“ řekl předseda vlády k setkání se Zemanem na brífinku na druhém hradním nádvoří.

Narážel tím i na Zemanovo vystoupení v Hovorech z Lán začátkem listopadu, kde prezident použil několik vulgarismů, což pak vedlo i k tomu, že proti němu protestovaly tisíce lidí symbolicky s červenými kartami (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue