„Prošli jsme zkouškami, které zvládá jen silný národ,“ řekl Putin hned v úvodu svého projevu před poslanci ruského parlamentu. „Prokázali jsme soudržnost na tisícileté cestě,“ dodal.
Ruský prezident připomněl letošní anexi Krymu Ruskem, které si podle něj ovšem přáli sami obyvatelé poloostrova. Šéf Kremlu Krym přirovnal k jeruzalémské Chrámové hoře. „Je pro Rusy stejně důležitý jako Chrámová hora pro muslimy a židy,“ řekl. „Právě na této půdě si naši předkové uvědomili, že jsou jednotný lid“.
Rusko v devadesátých letech podpořilo snahy o suverenitu Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu, na tom se nic nezměnilo, prohlásil Putin. Rusko stále respektuje samostatnost „bratrského národa“, ale odsuzuje státní převrat a „tragédii na východě Ukrajiny“.
„Nepůjdeme cestou hledání nepřítele“
Západ je naopak ve vztahu k Ukrajině cynický a kdyby nebylo Krymu, našel by si podle ruského prezidenta jinou záminku, aby Rusku zabránil v rozmachu. „Politika zadržování není nic nového,“ uvedl Putin.
Některé země by si podle něj přály, aby se Rusko rozpadlo stejně jako Jugoslávie, to se jim ale nemůže podařit. „Mluvit s Ruskem z pozice síly je nesmyslné,“ prohlásil prezident, který připomněl vojenský neúspěch nacistické Třetí říše, která se marně snažila „zahnat Rusy za Ural“. „Nechceme se nechat zatáhnout do drahých závodů ve zbrojení, ale zajistíme vlastní obranyschopnost,“ dodal Putin.
Rusko podle něj hodlá být otevřené vůči celému světu, a to včetně Evropské unie a Spojených států. „Nikdy nepůjdeme cestou izolace, xenofobie a hledání nepřítele - to vše jsou projevy slabosti, ale my jsme silní,“ prohlásil šéf Kremlu. „Čím více budeme ustupovat, tím drzejší a cyničtější budou naši protivníci.“
Putin se vyjádřil také ke stále slábnoucímu rublu. Vláda podle něj ví, kdo za oslabením měny stojí, a dokáže se spekulantům postavit. Rusko se nicméně musí zbavit závislosti na zahraničním dovozu, uvedl Putin. Slabší rubl podle něj sice podpoří inflaci, ale také vývoj nových ruských potravin, léčiv a technologií.
