Slávisté dostali v posledních pěti zápasech 31 gólů. Jejich skóre připomíná spíš tenisové sety. Vedoucí Třinec inkasoval za 26 utkání pouze o dvacet branek víc. Pražský klub se potácí od porážky k porážce. Fanoušci otevřeně projevují nenávist vůči trenéru Lubinovi... (více ZDE)
Je pochopitelné, že se při rozhovorech s novináři po utkání opakuje stále stejná scénka. Ze slávistické šatny vyjde zkroušený hráč, mluví potichu a místo obvyklého „tak určitě“ nejčastěji používá slovo „nevím“. Až se člověku nad současným rozpoložení slávistů zasteskne.
Divíšek: Nedivil bych se pokutámSnad ještě víckrát než Tomáš Vlasák použil projev zoufalství v podobě hlášky „nevím“ další zkušený slávista Tomáš Divíšek. „Moc tomu nerozumím. Tohle je hrozný,“ řekl jeden ze střelců úterního duelu. „Je to zmar,“ přiznal Divíšek. V současné krizi pražského klubu se občas zmiňují i pokuty pro hráče. Nebojí se Divíšek, že by vedení sáhlo hokejistům na plat? „Tohle neovlivním, ovlivním to na ledě, to momentálně nedělám. Asi když hrajeme hrozně, tak bych se nedivil ničemu.“ O přístupu mladších kolegů, který také byl negativně hodnocen se Divíšek nechtěl moc vyjadřovat. „Nejde to nikomu. Ale jestli pro to dělají všichni všechno, to si každý musí sáhnout do svědomí.“ |
„Víš co, nejhorší je, že já... Za celou kariéru jsem tohle nezažil a já nevím, co s tím. Je to pořád stejný. Vedeme čtyři dva po první třetině a pak ten zápas během chvíle ztratíme. Kdybychom věděli, co s tím, tak v té situaci nejsme,“ říkal Vlasák potichu.
Jaké jsou pocity hráče v téhle chvíli?
Strašný. Úplně hlucho v hlavě. Nechápu ty naše kolapsy. Možná že ze začátku to byla nekoncetrovanost, ale teď jsme upadli do bezmoci, že opravdu nevím, jak z toho ven.
Opravdu jste nenašli žádný způsob, jak se z toho dostat?
My si to říkáme furt. V posledních dvou zápasech jsme začali dobře, otočili stav a pak přijde čtyřminutovej kolaps a pak už jsme v takové křeči, že nejsme schopni zareagovat, nejsme schopní najít tu sílu na obrat. Je to takové trápení, že nevíme, co s tím.
Nepomohl by teď Slavii radikální zásah, šoková terapie třeba v podobě výměny trenéra?
Já nevím. Musíme si pomoct sami, protože nikdo jiný nám nepomůže. Musíme si to uhrát sami, protože my jsme na ledě a my hrajeme hokej.
Vnímali jste to tak, že jste hráli proti Kometě i za kouč Lubinu, na jehož odvolání sílí tlak veřejnosti?
V první řadě hrajme samozřejmě za Slavii, za sebe. Nikdo nechce, aby se hrálo takhle. Je to zoufalý. Jak řikám, momentálně vůbec fakt nevím, co s tím. Říkáme si, že nesmíme ten kolaps dopustit a přijde to znova. V hlavě je totální bezmoc.
Hodně se ve Slavii mluví o špatném přístupu mladých hráčů. Je těžké pro vás jako zkušeného borce spoluhráče motivovat?
To je na dlouhé povídání. Vždycky je to tak, že na ledě je jedno mužstvo a za to jsme zodpovědní my všichni - staří i mladí. Musíme to zvládnout dohromady. Jiná cesta nevede.
Koukáte se vůbec na tabulku? Od posledního místa vás dělí jediný bod.
Samozřejmě se podívám, vím, že je to hodně špatný, hodně špatný. Musíme si pomoct sami, zvednout to a najít cestu ven.
