Hlavním důvodem návštěvy papeže je podle agentury AP setkání s patriarchou Bartolomějem, s nímž v neděli povede ekumenickou slavnost. Návštěva Turecka bude mít pro Františka celou řadu specifik a o některá se postaral dokonce on sám. Ve čtvrtek například oznámil, že by během svého pobytu v Turecku cestoval rád obyčejným Fiatem Albea. Turecké úřady pro něj přitom měly připravený luxusní obrněný vůz.
Ostatky svatýchPřed deseti lety, 27. listopadu 2004, předal papež Jan Pavel II. patriarchovi konstantinopolskému pravoslavné církve Bartoloměji I. ostatky církevních učitelů Gregoria Nazianzena a Jana Chrysostoma, dvou svatých východní tradice. Slavnostní akt měl napomoci usmíření mezi oběma církvemi. Ostatků se podle většiny historiků zmocnili ve 12. století křižáci při plenění Konstantinopole. Na předávacím obřadu ve Vatikánu Jan Pavel II. vyzval k jednotě mezi východní a západní větví křesťanství a k překonání velkého schizmatu z roku 1054. Poté byly ostatky uložené ve skleněných schránách převezeny do chrámu sv. Jiří v Istanbulu, kde je kněží před zraky několika set ortodoxních věřících postavili před patriarchův trůn, na nějž oba svatí za svého života rovněž usedli. Zdroj: ČTK |
Požadovaný Fiat papež podle všeho nedostal. Vzhledem k jeho postavení mu je k dispozici luxusnější vůz, nicméně nejde o obrněné auto, píše server Daily Sabah.
Papežova žádost týkající se dopravy není ničím neobvyklým. František žádá představitele hostitelských zemí velmi často, aby mu připravili pouze jednoduché auto, aby tak byl blíže lidem. Nechal se slyšet, že v různých obrněných automobilech s neprůstřelnými okny cestuje nerad.
Obavy Turků v souvislosti s návštěvou nejvyššího představitele římskokatolické církve se v posledních dnech stupňovaly. Objevily se dokonce spekulace, že by se papež mohl stát terčem útoku islamistů, kteří obsadili rozsáhlá území v sousedním Iráku a Sýrii. Vatikánský mluvčí Federico Lombardi však prohlásil, že z jeho strany neexistují žádné zvláštní obavy o papežovu bezpečnost během návštěvy Turecka.
František si pokazil pověst u mnoha Turků svými loňskými výroky ve spojitosti s masovým vražděním Arménů v letech 1915 až 1918. Připomněl odpovědnost Turků za tento masakr a uvedl, že se jednalo o „první genocidu 20. století“. Zemřelo při ní na 1,5 milionu Arménů. Turecko odpovědnost za jejich smrt odmítá. Argumentuje tím, že se jednalo o oběti občanské války a jejich počet je zveličován.
Papež a Erdoganův luxusní palác
Hned v pátek zamířil papež jako vůbec první oficiální host do nového obřího sídla tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Mnoho Turků nemůže výstavbu sídla vydýchat. A není se co divit. Palác o tisíci místnostech nechal Erdogan postavit ještě v době, kdy byl premiérem. Po svém zvolení do čela země rozhodl, že v něm nebude sídlit předseda vlády, ale prezident. Objekt má rozlohu 20 hektarů a jeho stavba stála 350 milionů dolarů (zhruba 7,6 miliardy korun), tedy dvojnásobek původně plánovaného rozpočtu. Sídlo se oficiálně otevřelo koncem října.
Po setkání s Erdoganem papež podle ČTK vyzval svět k dialogu, který „může prohloubit porozumění a vzájemné ocenění“ mezi jednotlivými náboženstvími. Blízký východ byl podle něj příliš dlouho dějištěm bratrovražedných válek. Zásadní prý je, aby „muslimští, židovští a křesťanští občané - jak v zákonech, tak v jejich uplatňování - požívali stejná práva a přebírali stejné povinnosti“.
František také vyzval ke společnému úsilí s cílem porazit hnutí Islámský stát. „Na fanatismus a fundamentalismus, stejně jako na iracionální obavy, které živí v lidech nedorozumění a diskriminaci, musíme odpovědět solidaritou všech věřících,“ uvedl František.
Solidaritu by podle něj mělo mezinárodní společenství prokázat i při pomoci 1,6 milionu syrských uprchlíků, kteří do Turecka před džihádisty utekli. „Musíme mít odvahu usilovat o trvalý mír,“ dodala hlava katolické církve.
Papež František má během listopadu napilno. V úterý vystoupil jako první papež po 26 letech na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku. V projevu během krátké čtyřhodinové návštěvy apeloval na EU, aby se zaměřila na slabší a znevýhodněné a postavila se také důsledkům konzumní kultury. Připomněl také otázku imigrantů a náboženského extremismu (o jeho vystoupení ve Štrasburku čtěte zde).
Během letošního roku už papež František zavítal do Jižní Koreje, kde vyzval zástupce Soulu i Pchjongjangu, aby místo vzájemných výhrůžek a provokací zasedli k jednacímu stolu (více o této návštěvě zde). Během květnové třídenní cesty na Blízký východ se při návštěvě Betléma neplánovaně zastavil a pomodlil u zdi oddělující Izrael od Západního břehu (více zde). Zatím poslední cestu absolvoval v září, kdy zavítal do Albánie (více se dočtete zde).
Podívejte se, jak se papež ve Štrasburku zastal chudých:
23. května 2013 |
