VIDEO: Na úklid před zimou je nejlepší křovinořez s mulčovacím nožem

  • 2
I ten, kdo nechává pozemek divoce zarůst, na něm jednou za čas potřebuje udělat pořádek. Pro tuto příležitost je ideálním pomocníkem speciální mulčovací nůž. S nálety si zase poradí pilový kotouč.

„Vyvinuli ho pro stepi a polostepi v chráněných územích například v Jižní Americe. Zatímco se dřív o stepi starala zvěř, teď, když jsme ji vybili, musíme se o přírodu starat sami,“ říká o mulčovacím noži ekolog Pavel Jeřábek, který se v Praze stará o údržbu chráněných oblastí.

Vyzkoušel ho pro vyčištění každoročních náletových křovin. „Podívejte se, jak ho za čas v těchto podmínkách ohlodám. Jenže když do toho půjdu s řetězovou pilou, tak hrozně brzy zničím řetěz,“ tvrdí.

Mulčovací nůž je ovšem příslušenství, které se nedoporučuje připojovat k těm nejslabším strojům. „Odhadoval bych tu hranici na 2,5 koně výkonu. U takových mašin přece jen už můžete hledat festovní úhlovou převodovku, co něco vydrží,“ varuje Jeřábek.

Podobné mulčovací kotouče dodávají přímo výrobci, kteří dodávají i profesionální stroje, například Stihl nebo Husqvarna, případně specialisté jako Oregon. Cena se pohybuje kolem 500 korun.

Je otázkou, proč uklízet a nenechat přírodu přírodě. „Jo, to by bylo pěkné, jenže přirozený vývoj ve střední Evropě je les. Takže když by se plochy neudržovaly, tak bychom vytvořili lesnatou krajinu. A teď je otázka, zda to chceme. Jako člověk, který chodí do přírody, potřebuji pestrou skladbu: louku, křoviny, lesy. Příroda to zase potřebuje kvůli tomu, že tam žije spousta organismů, každý z nich potřebuje svůj druh porostu,“ říká.

Podle něj je problém v tom, že jsme dnes tak daleko, že bez trávy už nejsme schopni žít. Bez pastvin bychom nepřežili, bez hospodářských plodin také. „Je zajímavé, že podle měření bylo zjištěno, že trávník produkuje na stejné ploše více kyslíku než les, protože je tam větší plocha osvícené zelené plochy,“ dodává. Proto zřejmě pro nás jako pro lidstvo v současném stavu civilizace není už návratu, už proto, že spotřebujeme daleko více kyslíku než v dávných dobách planety, kdy bylo osídlení minimální.