Znak produkční společnosti DreamWorks vytesaný v ledu dýchne čistou krásou, dominový efekt při pádu celého procesí tučňáků vzápětí rozesměje. Úvod animovaného filmu Tučňáci z Madagaskaru zkrátka vypadá slibně a se závěrečnými titulky, v nichž se připomenou jménem původní série i lemuři, je výsledný dojem pouze o málo slabší.
Zamrzí jen dvě věci: že trio scenáristů nevymyslelo čistší zápletku než křížence špionážní bondovky s burtonovskou poezií zrůdiček ve finále a že titulní hrdinové, ač se konečně osamostatnili, opět vyklízejí místo nudnějším kolegům.
Smíšenou zvířecí tlupu z Madagaskaru totiž střídá též mezidruhová jednotka tajných agentů od vlka po sovu, která konkurenční komando tučňáků převyšuje výzbrojí i výcvikem, nikoli však statečností a oddaností.
Společný nepřítel obou part má animátorsky vděčnou podobu chobotnice, ale jeho motivace a metody také moc originality nepobraly. Zkrátka platí pravidlo, že víc než obsah baví způsob vyprávění. A z něj se klube radost hlavně proto, že animace dovoluje každou jímavější chvilku řízně shodit.
Skvělou akci v úvodu třeba „přikrmí“ otrlý štáb přírodního dokumentu lačný senzace, neméně napínavou výpravu do nejstřeženější americké pevnosti zase korunuje úlovek „posledního nezdravého jídla ve zdravém státě“.
Svou vnucenou roztomilost tučňáci využívají i popírají, jak se jim právě hodí, a z lidského světa si odnášejí půvabné žánrové citace. Třeba když proniknou na území nepřítele coby živé batůžky na zádech školáků nebo když v zajateckém táboře jeden z nich odhodlaně cvičí svaly, druhý teskně hraje na harmoniku a odsouzenci volají poslední vzkaz „Mír a lásku“.
Nicméně Tučňáci z Madagaskaru se zrodili hlavně pro radost dětem, což dokazují v opravdu dokonalých akčních scénách, mnohem vynalézavějších než příběh sám.
MadagaskarRecenze filmové série |
Zejména honička na půdě Benátek, jasná citace agenta 007 od souše po gondoly, má víc hravosti i zběsilosti než celá slavná bondovka. Bohužel zrovna Benátky tvoří křižovatku, kde černobílé čtyřce superšpionů zkříží cestu jejich rivalové, se kterými se musí dělit o prostor.
Mají-li tučňáci sólo, plátno ožije; jinak se groteska láme ke žvanivosti. Jako by tvůrci pořád nevěřili, že by Skipper, Kowalski, Rico a Vojín utáhli celý film sami a s přehledem.
