Prezident Miloš Zeman plní média i žebříčky čtenosti. | foto: ČTK

Zeman v centru pozornosti. Přehled výroků, jimiž rozbouřil společnost

  • 2176
Počínaje cestou do Číny koncem října prezident Miloš Zeman „ovládl“ česká média. Následně si přední příčky v žebříčcích sledovanosti pojistil sérií kontroverzních kroků a výroků, za něž jej velebili jeho spojenci a kritizovali odpůrci. Portál iDNES.cz připravil ohlédnutí za uplynulými týdny.

Úvodem výmluvný pohled do statistik čtenosti - tedy parametru, který říká, o co mají čtenáři největší zájem: v rámci zpravodajství iDNES.cz je osm z deseti nejčtenějších článků za posledních 30 dní o českém prezidentovi.

27. října „Tchaj-wan i Tibet jsou součástí Číny“

Série prezidentových kroků, které vyvolaly rozruch, začala návštěvou Číny. Miloš Zeman se na ní například vyjádřil, že Česko neuznává exilovou tibetskou vládu a pokládá Tchaj-wan za integrální součást Číny (více o výroku najdete zde). Byl za svá slova kritizován, nicméně i opoziční lídr Karel Schwarzenberg se vyjádřil v tom duchu, že Česko skutečně Tibet jako nezávislý neuznávalo ani dříve. Více však akcentovalo téma lidských práv a jejich porušování.

Tchajwance nicméně vyjádření, že „jsou součástí Číny“, popuzují. Když víru v integraci ostrova do Čínské lidové republiky vyjádřil ministr průmyslu Jan Mládek, dočkal se od nich kritiky (více zde). Česká republika s Tchaj-wanem udržuje intenzivní hospodářské vztahy, tchajwanské investice v ČR zajišťují tisíce pracovních míst.

30. října „Přijel jsem se učit, jak stabilizovat společnost“

Prezidentova čínská mise vzbudila rozruch i po Zemanově návratu, poté, co čínská televize odvysílala rozhovor s prezidentem. „Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit (...) jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost,“ uvedl český prezident (viz zde).

Byť podobné politické výroky lze chápat jako do jisté míry zdvořilostní, kritici označili Zemanova slova za nepřijatelná. Čína se totiž neostýchá věznit disidenty (viz např. zde) či potlačovat demonstrace (více např. zde). Nikdy se také nevyrovnala s masakrem prodemokratických protestů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 a toto téma je v říši středu tabuizované (více zde).

Prudce se rozvíjející Čína, aplikující paralelně dravý kapitalismus i vládu jedné strany, je zemí velkých sociálních nerovností a úsilí o „stabilizaci společnosti“ je velkým tamějším tématem. Pokud však jde například o příjmovou nerovnost, je na tom Česká republika výrazně lépe než Čína (viz zde). Prezident nikdy nevysvětlil, jakého druhu má být stabilizace, kterou měl na mysli.

2. listopadu “Vláda zkur..la služební zákon“

Hovory z Lán, vysílané 2. listopadu, se vryly do paměti všem. Prezident v nich použil řadu vulgarit, řekl například, že vláda „zkur..la“ služební zákon, přeložil název punkové skupiny Pussy Riot pomocí výrazu „k.nda“, protagonistky uskupení nazval „k.rvami“ a postěžoval si, že Karel Schwarzenberg často říká „h.vno“, přičemž mu to u „běsnící pražské lumpenkavárny“ prochází (více např. zde).

2. listopadu 2014

„Pouze citace“

Tradičním manévrem, jímž prezident obhajoval v minulosti nejen užívání vulgarismů, ale například i nejrůznější obvinění bez důkazů, je věta „pouze jsem citoval, co jsem zaslechl“.

Takto Zeman například zdůvodňoval své obvinění novináře Ivana Breziny, že píše na objednávku firmy ČEZ (1999). Soudy se vlekly, až v roce 2007 konečný verdikt určil, že se Zeman musí omluvit v médiích a Brezinovi zaplatit soudní výlohy a odškodné.

Otázku, zda Zeman rozpoltil svými výroky společnost, sice nezodpověděla žádná vědecká studie, ale odpůrci i zastánci hlavy státu se o přípustnosti daných výrazů začali přít. V otázce „zkur..ní“ služebního zákona se Zeman odvolal na slovník profesora Františka Trávníčka.

Jenže Slovník jazyka českého, napsaný Trávníčkem a Pavlem Vášou, není slovníkem spisovného jazyka. Jsou v něm i vulgární výrazy z umělecké literatury. Pokud jde o Slovník spisovného jazyka českého, ten daný výraz jednoznačně za vulgární pokládá.

Rovněž proti Zemanově překladu výrazu Pussy se objevila řada zpochybnění (viz např. zde).

Zemanovi stoupenci říkají, že prezident jen výstižně pojmenovává skutečnosti a že se prezidentovi kritici nesmířili s výsledkem volby hlavy státu. Poslední výzkum veřejného mínění ale dává za pravdu kritikům - důvěra v instituci prezidenta klesla z 58 na 37 % (více zde). Výzkum se konal krátce po Hovorech z Lán. Kritičtí byli k Zemanovi i lidé, které pro Český rozhlas oslovila agentura Median (výsledky zde).

12. listopadu Vzkaz studentům techniky: „Je to tu debil, idiot...“

Další vystoupení prezident přidal při návštěvě Vysoké školy báňské - technicky zaměřené univerzity v Ostravě 12. listopadu. Odvolal se na studii, podle níž je vysokoškolsky vzdělatelných nanejvýš dvacet procent populačního ročníku.

„My dnes podle statistik (na VŠ) přijímáme čtyřicet procent uchazečů, z toho logicky vyplývá, že pokud nepropadnou v prvních ročnících, produkujeme dvacet procent odpadu,“ řekl prezident a pokusil se dokreslit nevzdělatelnost některých studentů citací ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy (Divadlo Járy Cimrmana): „Učitel provází inspektora a říká - je to tady strašné, v první řadě sedí idiot vedle debila, ve druhé debil vedle idiota, ve třetí blbeček vedle idiota, jen v poslední řadě je to jiné, tam sedí vedle sebe dva idioti.“

Zeman přitom mluvil ke studentům technických a přírodovědných oborů, nikoli oborů společenských, které kritizuje (například právníky). Navíc vulgarismy použil ve zcela jiném kontextu, než v jakém zazněly ve zmíněné hře. Tam jsou proneseny nikoliv na univerzitě, ale na základní škole plné rošťáků, kteří kdysi schovali třídnici. A nevyskytuje se tam slovo „idiot“.

Razantním slovníkem prezident, v této době už přes týden kritizovaný kvůli vulgarismům v Hovorech z Lán, vyslal jasný vzkaz, že pro ostrý výraz ani nadále nebude chodit daleko.

15. listopadu „Nebyl to nestandardní masakr“

Za tři dny prezident rozvířil vody znovu. „Každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z Lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli (...) Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ uvedl nynější prezident k zákroku SNB na Národní třídě 17. listopadu 1989 (více o jeho výroku najdete v tomto článku).

Řada svědectví ze zákroku na Národní třídě nicméně hovoří o tom, že zákrok SNB včetně složek speciálního Pohotovostního pluku byl mimořádně brutální, srovnatelný jen s nejtvrdšími zákroky tzv. Palachova týdne. Svědci hovoří nikoliv o tom, že „občas dostali obuškem“, ale o systematickém bití. Na zákroku se taktéž nepodílely Lidové milice a v poslední fázi zákroku nebylo kam utéct.

Poslední fáze zákroku na Národní třídě 17. listopadu. Snímek ukazuje, že demonstranti byli obklíčeni a jediná úniková cesta vedla z tohoto pohledu shora směrem doprava. Tam zasahující „červené barety“ vytlačované demonstranty bily. Zdroj: Totalita.cz

Řada prezidentových tezí - například že někdy bývá počet demonstrantů z Národní zveličován, že demonstrací bylo více a leckdy na nich šlo milicionářům utéct - je přitom pravdivých. Před výročím však zásah bezpečnostních složek prakticky jen zlehčoval, například poznámkou o StB, která se „zachovala humanisticky“, (protože některým demonstrantům povolila průvod během pochodu opustit, pozn. red.).

17. listopadu “Nebojím se vás. Kdo z vás na Národní byl? Já ano“

Svými výroky prezident popudil část veřejnosti tak, že do pražských ulic 17. listopadu vyrazily tisíce lidí, které mu symbolicky vystavily červenou kartu. Tento protest byl pokojný. Někteří protestující za ním přišli i na Albertov, kde prezident do ohlušujícího pískotu a rachotu vzkázal: „Nebojím se vás, jako jsem se nebál 17. listopadu 1989.“ Několik demonstrantů, relativně malý počet, po prezidentovi házelo vejce (čtěte Zemana vypískali na Albertově).

„Nevím, kdo z vás na Národní třídě (v roce 1989, pozn. red.) byl,“ prohlásil Zeman na adresu demonstrantů. Protestovat proti němu přišli převážně mladší lidé, kteří 17. listopadu 1989 na demonstraci být nemohli.

Radikální část kruhů zastávajících se Zemana - někdejší kancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek, představitel facebookové komunity Přátelé Ruska Jiří Vyvadil či proruský, anonymními autory plněný a anonymními vlastníky spravovaný web Aeronet.cz - našla pro demonstraci svérázné vysvětlení: šlo prý o Američany zorganizovanou přípravu státního převratu.

Večer 17. listopadu pronesl prezident na Právnické fakultě projev, v němž označil komunistický režim v ČSSR za stupidní a vyzval proti nepřekrucování dějin. Ten ale zůstal ve stínu demonstrací toho dne.

19. listopadu Armádo, porušte pravidla OSN

Devatenáctý listopad byl dnem hned několika prezidentových mediálních výstupů. Prohlásil například, že zákrok 17. listopadu 1989 byl „brutální, brutálnější než jiné“.

Hned ráno před elitou armády prohlásil, že by si přál vyslat 150 vojáků na Golanské výšiny (více o přání Zemana zde), pomezí Izraele a Sýrie, které od poslední války těchto dvou států v roce 1973 sledují pozorovatelé OSN.

Ve svém projevu prezident vyzval, aby čeští vojáci, pokud na Golany vyrazí, porušili mandát OSN, stanovující možnou výzbroj vojáků a to, co mají v operaci dělat. Uvedl totiž, že irští vojáci si do této mise přivezli těžké zbraně „mandát nemandát“ (v čemž měl pravdu, měli například velkorážní kulomety) a že i Češi by měli vyrazit patřičně vyzbrojeni, aby Česká republika „pomohla našemu spojenci Izraeli a účinně se zapojila do boje proti největšímu současnému nepříteli civilizace, Islámskému státu“.

Jenže mandátem modrých přileb na Golanech není aktivně chránit Izrael proti islamistům. Mají dohlížet na klid zbraní mezi Izraelem a Sýrií (jejíž vládní vojska nyní společnou hranici nekontrolují). „Cíl bojovat proti islamistickým teroristům na Golanech určitě nesplníme. K tomu přispějeme více, když se zapojíme do podpory výcviku irácké armády či Kurdů,“ podotkl náčelník generálního štábu Petr Pavel.

19. listopadu Lež o městech, v nichž údajně vyhrál volby

Ve svém dalším vyjádření z 19. listopadu prezident uvedl nejen to, že demonstrace proti němu, která se sešla na Albertově, byla „ostudou České republiky“. Řekl také, že „Praha byla jediné velké město, kde ve druhém kole prezidentských voleb, jak víte, zvítězil můj protikandidát“.

Prezident tak navázal na své vymezení se proti Praze ve svém, stoupenci hojně citovaném, výroku o „pražské kavárně“. Pravdou je, že z deseti největších měst v zemi zvítězil Karel Schwarzenberg v šesti - kromě Prahy ještě v Brně, Plzni, Liberci, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Při pohledu na dvacet největších měst zvítězil Zeman ve 12 a Schwarzenberg v osmi - ale určitě ne „jen v Praze“.

Mluvčí s pravdou na štíru

Pozoruhodnými výroky na sebe upozornil i mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Když prezident při návštěvě Vysoké školy báňské v Ostravě parafrázoval výrok ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy, zachytili studenti i prezidentovo drobné přeřeknutí „debiot“, které hlava státu hned opravila (“debil, idiot“).

Když studenti na „debiota“ upozornili, Ovčáček podle zpravodajského serveru Echo24 uvedl, že „by se měli naučit lépe poslouchat a že toto slovo nezaznělo“. Videozáznam z besedy s daným slovem najdete zde, předmětná pasáž je v čase 3:13.

Kritiku, že v roce 1989 Zeman měl hovořit o zásahu na Národní třídě jako o masakru, zatímco nyní to slovo výslovně odmítá, vyřešil Ovčáček vysvětlením, že tato teze stojí na podvrženém prohlášení, které šíří ministr Jiří Dienstbier a „které má prokázat, že prezident zastává rozporné názory“.

Nedatované prohlášení podepsané Milošem Zemanem (zveřejněné Jakubem Patočkou)

Článek Prognostikův podzim v Lidových novinách z prosince 1989

Jenže zatímco mluvčí neprokázal, kde měl Dienstbier argumentovat sporným nedatovaným materiálem, který na svém facebookovém účtu zveřejnil publicista Jakub Patočka (Ovčáček odkázal na „otevřené zdroje a pochlubení pana ministra na Národní třídě“, což Dienstbier popřel), zveřejnil ministr jiný materiál: stránku Lidových novin z prosince 1989 (tehdy měsíčníku), kde „Miloš Zeman“ opět používá výraz masakr. Na dotaz iDNES.cz, zda i tento materiál je podvrh či nikoliv, Ovčáček odvětil, že to nemůže posoudit.

Pozornost na sebe mluvčí Hradu upoutal rovněž poté, co část vejce vrženého 17. listopadu na Albertově po Zemanovi zasáhla německého prezidenta Gaucka. „Byl logicky otřesen, taková událost s vámi zatřese,“ řekl Ovčáček, načež německá ambasáda reagovala prohlášením, že to byl jen malý kousek vajíčka a Gauck to téměř nepostřehl. Ovčáček následně v ČT uvedl, že „ta vyjádření jsou zcela kompatibilní“. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue