Bylo krátce před nedělní půlnocí, když dvaadvacetiletý záložník před stadionem v Plzni líčil své dojmy po kvalifikačním vítězství fotbalové reprezentace nad Islandem (2:1).
Když v 64. minutě už za stavu 2:1 pro Česko vystřídal, u střídačky ho trenér Pavel Vrba otcovsky objal. Znamenalo to jediné: Dobrá práce, Láďo.
„Jsme šťastní, nadšení, hrozně si vážíme, že jsme v kvalifikaci zase vyhráli.“
Češi se ke čtvrtému vítězství ve čtvrtém zápase v bojích o Euro 2016 prokousávali z nepříznivého stavu 0:1. Byl to právě Krejčí, který na své levé straně táhl většinu nebezpečných útoků. Ale dlouho se žádný z centrů či kombinačních akcí neujaly.
„Jednoznačně nejvíc mě mrzí ta situace, jak jsem šel sám na bránu. V první chvíli jsem chtěl přihrávat na Bořka Dočkala, pak střílet. A nakonec jste viděli, jak to dopadlo.“
V závěru první půle rozehrál přímý kop na Pudila, spoluhráč z jeho levé strany dokázal odcentrovat a Kadeřábek celou akci dokončil přesnou hlavičkou. „Tomáš Sivok mi říkal, kam má míč poslat. A vyšlo to výborně.“
Před druhým gólem mezi soupeřovými zadáky prostrčil míč na Plašila, jehož přihrávku před bránu si hosté srazili do vlastní sítě. „Byl to takový kulečník.“
Hned po druhém gólu Čechů hostující trenéři ze hry stáhli pravého obránce Bjarnasona i záložníka Hallfredssona. Zřejmě i proto, že si s Krejčím nevěděli rady. „Těžko říct, jestli nemohli. Třeba s nimi trenér nebyl spokojený. To vám pak přidá sebedůvěru.“
Tu Češi prokazovali od začátku, od deváté minuty prohrávali, ale nepříznivý stav s nimi nic neudělal. „Ukázali jsme sílu týmu,“ zdůraznil Krejčí. „Když jsme dostali gól, nebylo to nic příjemného, ale byl před námi skoro celý zápas. Nepropadali jsme panice, všichni jsme věřili, že to otočíme.
To se povedlo i díky Krejčímu.
Než letos v lednu národní mužstvo převzal kouč Vrba, Krejčí za reprezentaci odehrál čtyři zápasy. Od května pak sedm. Už si zvykl, že nastupuje v základní sestavě. Většinou po hodině hry, po sedmdesáti minutách střídá a do hry pouští Václava Pilaře, který na pozici levého záložníka hrával před Krejčím do chvíle, než si před dvěma lety vážně poranil koleno.
V neděli v Plzni proti Islandu měl Krejčí v 64. minutě splněno, závěr prožil na lavičce. „Byly to nervy až do konce. Do vápna nám létaly dlouhé auty, ale kluci to vzadu odtrkali. Škoda, že jsme předtím nepřidali třetí gól, bylo by to vyřešené,“ říkal.
„Vítězství si chvíli užijeme, ale na oslavy není čas. V úterý se Spartou hrajeme pohár v Příbrami. Nevím, jestli mě trenér postaví, ale musím se připravit na to, že můžu hrát.“
