Kde ty kotrmelce plánujete, trenére?
Přece tam, kde to bude jisté. Mně je jedno, kde to bude.
Po vítězství nad Islandem už můžete říct, že je Česko favoritem skupiny?
Určitě nejsme, ale je to výborný odrazový můstek. Přiznám se, že jsme uhráli víc bodů, než jsme čekali. Teď by nám stačilo dalších deset a mohlo by to vyjít. Cením si, že máme ze čtyř zápasů šest bodů v tabulce pravdy, to je úžasné. Zároveň však počítám s tím, že Holandsko bude mít silný závěr. Vítězství šest nula nad Lotyšskem to jen potvrdilo. Za sebe jsem moc rád, že jsme zvládli Island. Je to dobrý vklad do příštího roku.
Vítězství 2:1 je spravedlivé, ale rodilo se těžce. Souhlasíte?
Je škoda, že jsme dostali brzo gól, ovlivnilo to průběh celého poločasu. Jinak musím říct, že jsme byli kombinačně lepší. Už v přípravě jsem hráčů opakoval, že musíme kombinovat, že se do kombinace musíme nutit, nebát se hrát po křídlech. Bohužel jsme neměli dobrou finální fázi. Lafata mohl dát dva góly hlavou, Krejčí šel z boku sám na gólmana. Bohudík jsme vyrovnali v poslední minutě prvního poločasu, to bylo povzbuzení. Bylo by složitější, kdybychom druhou půli rozehráli s mankem.
TAKHLE TO UDĚLEJTE. Trenér Pavel Vrba se pokouší českým fotbalistům sdělit svou představu.
Druhý poločas komentujete jak?
Znovu jsem viděl velkou aktivitu a snahu. A pak náš šťastný gól, kterému málokdo věřil. Taky jsme měli ve dvou situacích štěstí. Nejdřív tyčka a pak nás zachránil Petr Čech. Když to shrnu, tak jsme si vyhrát zasloužili, ale přiznávám, že jsme v závěru mohli ztratit.
Překvapil vás něčím Island?
Moc toho nebylo. Na všechno, co ve skutečnosti hrál, jsme připraveni byli. Jen jsme si nepohlídali zprávu, že prý je jejich stoper zraněný. On nakonec nastoupil. Naše hloupost, že jsme si to nedokázali ověřit.
Jak jste vnímal návrat do Plzně? Fanoušci byli skvělí.
Dojatý jsem byl hlavně při sobotním tréninku, kdy čtyři tisíce lidí zaplnily hlavní tribunu. Tolik fanoušků někdy nepřijde ani na ligu. Potěšilo mě, když jsem před zápasem mrknul na severní tribunu, kde fanoušci rozvinuli plakát s mojí podobiznou. Ale hlavně bych chtěl poděkovat všem, protože drželi s námi, i když jsme prohrávali. Já i mužstvo jsme se tu cítili jako doma. Myslím, že takovou atmosféru národní mužstvo nezažívá vždycky.
PLZEŇSKÝ MILÁČEK. Na tribuně se při utkání Čechů proti Islandu objevil i velký portrét reprezentačního trenéra Pavla Vrby.
I pohádkový start do kvalifikace prožívá málokterý tým. Máte vůbec co zlepšovat?
Určitě ano, to sami víte. Třeba první poločas v Turecku byl podprůměrný. Měli jsme štěstí, že jsme přežili. Naopak dnešních úvodních sedmdesát minut bylo velice slušných, hráli jsme výborně kombinačně.
Zato ten závěr...
Zkušenější mužstvo by to mělo udržet líp, ne odkopávat. Ve spoustě situací bychom mohli jít do zajímavých brejků, takže je pořád co zlepšovat. Zároveň bych rád zdůraznil, že budu dál spoléhat na hráče z české ligy. Není to špatné a vrací se mi to.
Máte za sebou první rok u reprezentace. Stihl jste své mužstvo poskládat podle chemie, kterou jste si představoval?
Hlavně jsem rád, že po jarní fázi, kdy spousta lidí přestala být trpělivá a začala do nás trošku rýt, mužstvo odpovědělo po svém. A taky jsem rád, že jsem dostal prostor, mohl otestovat hráče a zjistit, jak mužstvo funguje. Změny nejdou udělat za dva měsíce, kroky musí být postupné. Netvrdím, že jsme dokonalí nebo snad že já jsem dokonalý, ale tohle mužstvo má charakter. Lidé mají z národního týmu znovu radost. Otočili jsme už druhý těžký zápas, což ukazuje, že mužstvo začíná být silné.
Ale na první čisté konto pořád čekáte.
Já byl vždycky považovaný za trenéra, který neumí moc bránit, zato chce útočit. Tak útočím a jsem s tím spokojený.
Chybu brankáře Petra Čecha jste viděl jak?
Petr říkal, že místo míče trefil soupeřovu hlavu. Asi měl být po autovém vhazování důraznější, měl balon uhrát. Celá situace se měla řešit líp, spoluhráči možná měli soupeře víc zablokovat, protože uděláte chybičku a hned za to pykáte. Na druhou stranu Petr nás podržel ve dvou rozhodujících situacích na konci.
Zato kapitán Tomáš Rosický odehrál vynikající zápas. Jako by si vzal na triko, že reprezentaci na Euro dovede stůj co stůj. Vnímáte to podobně?
Tomáš teď v Arsenalu nehraje, takže má národní mužstvo k tomu, aby se bavil. A je vidět, že mužstvo na něj pořád spoléhá. Dokáže hru zrychlit, dokáže být úspěšný v technických činnostech a dokáže prodat svou zkušenost. Ano, podal mimořádný výkon, což obdivuju o to víc, že v Arsenalu má tak malou vytíženost. Kdyby hrál v Arsenalu víc, tak by byl ještě lepší.
Taky jste do zápasu nasadil dva nováčky. Daniela Pudila na levou stranu obrany a Jaroslava Plašila do středu zálohy. Byl jste s nimi spokojený?
Maximálně. Zrovna oni dva dlouho nedostali prostor, protože měli buď zdravotní problémy, nebo jsem věřil někomu jinému. Oba zahráli velice dobře, což ukazuje, že máme kde brát a nemusíme spoléhat jen na deset jedenáct hráčů. Když někdo vypadne, nehážeme se sestavou na třech místech, ale měníme post za post. Bylo by nefér to dělat jinak, když máme posty zdvojené.
Teď vás pár měsíců čeká volno. Vychutnáte si ho?
No, možná se do práce pustím ještě víc. Chceme změnit práci s mládeží, aby naše mančafty byly znovu konkurenceschopné v Evropě. Chceme docílit toho, aby kluby nebyly spokojené jen s tím, že dostanou dotace. Tvrdě půjdu po tom, aby se peníze využívaly správně, aby se k mládeži dostávali opravdu dobří trenéři. Jedině tak půjde nahoru celý český fotbal.
