Ve videu, které umělecká skupina pod vedením norského režiséra Larse Klevberga zveřejnila v pondělí, vystupuje mladý chlapec. Snaží se dostat k dívce, která se během odstřelování domnělého syrského města skrývá za ohořelým vrakem auta. Po chvíli hoch padá na zem a předstírá mrtvého, pak se zvedne a odvede vystrašenou dívku do bezpečí. Snímek vzbuzuje dojem, že jej někdo natočil na mobilní telefon.
Nahrávka vzbudila na internetu značný ohlas, během čtyř dnů ji zhlédly téměř čtyři miliony lidí. Mladý hrdina se dostal do vysílání významných televizních stanic i na stránky zpravodajských serverů. Ve středu o něm informoval také server iDNES.cz, redakce však čtenáře od počátku upozorňovala, že se jeho pravost nepodařilo nezávisle ověřit a podle některých hlasů ze Sýrie je snímek zinscenovaný (původní článek si můžete přečíst zde).
Jak se v pátek ukázalo, pravost videa se ověřit vlastně ani nedala. Snímek totiž vznikal během letošního května ve filmových ateliérech na Maltě. Posloužily mu stejné kulisy jako například velkofilmu Gladiátor z roku 2000. Hlavní role v něm ztvárnili profesionální dětští herci.
Videa slouží i jako mocný nástroj propagandy
„Chtěli jsme pro dobrou věc využít nástroj, který se často používá ve válkách. Vytváření videí, která se tváří jako pravá. Zajímalo nás, jaké se snímku dostane pozornosti a jestli rozpoutá debatu o osudech dětí ve válečných konfliktech. A také jsme chtěli zjistit, jak budou na takový snímek reagovat média,“ vysvětlil čtyřiatřicetiletý režisér z Osla.
V tomto případě chtěli filmaři upozornit na utrpení dětských obětí války, v nejrůznějších válečných konfliktech a podobných krizových situacích však falešná videa a fotomontáže nezřídka slouží jako mocný nástroj propagandy. S audiovizuální technikou se naučili pracovat třeba militanti z Islámského státu, ale také aktéři současné krize na Ukrajině. Na jejím případě redakce iDNES.cz před časem popisovala, jak obrazová manipulace vzniká (více se o ní dočtete zde).
Podle americké agentury Bloomberg ovšem není podstatné, že měli autoři s videem dobré úmysly. „Jakákoli nahrávka, kterou někdo tímto způsobem vytvoří se záměrem ovlivnit myšlenky a jednání ostatních, je propagandou,“ kritizuje Klevbergův počin.
