V jednu hodinu a třicet šest minut v noci na sobotu 15. listopadu 2014 se Evropská vesmírná sonda Philae ozvala z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko patrně naposledy. Je sice možné, že se během přibližování komety ke Slunci podaří vesmírné laboratoři nashromáždit ze svých solárních panelů dostatek energie k další komunikaci, ale nedá se s tím počítat. Nyní je v úsporném režimu s otevřenou komunikační linkou.
Vědci z řídícího střediska ESA v německém Darmstadtu pro její další komunikaci udělali maximum. Dokonce se jim podařilo doručit příkaz, aby se Philae natočila tak, aby maximálně využívala sluneční záření. Sonda příkaz stihla i provést, když se otočila o 35° a „vytáhla“ o 4 centimetry nahoru, ale na víc už nebyl čas a energie.
Sonda před tím celý pátek pracovala na analýze vzorků a získávání relevantních vědeckých dat. Podle dostupných informací se jí dokonce podařilo většinu pořízených dat odeslat mateřské lodi Rosetta, která se nyní pohybuje mnoho kilometrů nad povrchem komety.
Jedna věc ale stále zůstává záhadou. Kde konkrétně se sonda Philae nyní na kometě nachází. Připomeňme, že se sonda po přistání dvakrát odrazila a odplula zhruba kilometr k útesu, který ji nyní po většinu kometárního dne (12 hodin) stíní. Jedno je ale již jisté. Vědci na snímcích z Rosetty objevili místo, kde se Philae dotkla povrchu komety poprvé. Vidět ho můžete na přiloženém animovaném obrázku.
Externí obrázek
Do poslední chvíle
Když se na konci pátku objevil tweet, že Rosetta obnovila spojení se sondou Philae, bylo to trochu překvapivé. Podle některých odhadů totiž mohly být akumulátory sondy prázdné ještě před tím, než s ní mohla navázat kontakt. Kvůli současné poloze Philae jsou k dipozici jen dvě komunikační okna za den. Naštěstí trvají několik hodin. To následující se otevřelo v sobotu kolem jedenácté hodiny, ale nedá se očekávat, že by nějaká komunikace proběhla.
Philae už v noci na sobotu dostala nové příkazy, ale především odeslala výsledky experimentů, které na kometě prováděla. Podle informací z řídícího střediska stihla poslat na Rosettu většinu pořízených dat. V pátek přitom sonda měla využít i svůj nejdůležitější nástroj - vrták. S jeho pomocí mohla získala kousky materiálu komety a následně je analyzovat.
Animace sondy Rosetta, která bude cestovat vesmírem 12 let:
14. listopadu 2014 |
I přes zmíněné potíže sonda zvládla splnit čtyři pětiny svých hlavních prací. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.
„Než se odmlčel, zvládl modul přenést všechna vědecká data nashromážděná během první vědecké sekvence (First Science Sequence). Tento stroj funguje v tak náročných podmínkách neuvěřitelně a můžeme být plně hrdí na vědecké úspěchy, kterých Philae dosáhla,“ zhodnotil pro BBC dosavadní průběh operace Stephan Ulamec, jenž misi řídí.
Rozloučení sondy na Twitteru:
My #lifeonacomet has just begun @ESA_Rosetta. I'll tell you more about my new home, comet #67P soon… zzzzz #CometLanding
Philae až do ukončení spojení v noci na sobotu strávila na kometě zhruba šedesát hodin, kdy se jednak musela vyrovnat s problematickým přistáním a provést řadu již zmíněných experimentů. Už ve čtvrtek bylo zřejmé, že sonda bude mít problémy s energií, když mohla své solární panely kvůli stínu z útesu využívat jen tři hodiny v rámci 24hodinového cyklu. Původně se počítalo s několikanásobně větším přísunem energie ze Slunce, kdyby zůstala na místě prvního přistání.
RT @Philae2014: So much hard work.. getting tired... my battery voltage is approaching the limit soon now pic.twitter.com/NCiLW5EnTo
Tam se však kvůli problémům s přítlačnou tryskou a posléze s nevyužitými kotvami neudržela. Vědci dokonce přemýšleli i nad možností, že se sondou odskočí na lepší místo - tentokrát řízeně. Nakonec stihli jen natočit Philae a mírně ji vysunout tak, aby byly maximálně využity její největší solární panely.
Lidstvo poprvé v dějinách přistálo na kometě:
