Děti revoluce: Hejlík chtěl být prezident, Křížková veterinářkou

  • 24
Když přišla sametová revoluce, byli předškoláci nebo školáci. Ještě si pamatují, jak museli učitelky oslovovat "soudružko", ale v bezstarostném dětství vnímali socialismus jen okrajově. Podívejte se, čím chtěli dnešní herci, modelky a moderátorky tehdy být a jak na dobu vzpomínají.

„Já chtěl být prezident a popelář. Myslím, že víc prezident a je pravda, že jsem dělal předsedu třídy, pokladníka. To je možná ještě víc než předseda, takže aspiroval jsem na vedoucí funkce,“ říká herec Lukáš Hejlík (34).

„Na socialismus si moc nepamatuji, ale vzpomínám si, jak mi táta říkal: Na tohodle pána bacha, ten má dlouhý ruce. A já myslel, že je má fakt dlouhatánský,“ vzpomíná Hejlík.

Pamatuje si i na 17. listopad, kdy by ve čtvrté třídě. „Hrozně jsme to prožívali, seděli v tureckém sedu a zpívali „Ach synku, synku,“ protože jsme to viděli v televizi,“ vzpomíná herec, který se svým projektem Listování právě přináší knihu Jána Simkaniče Mé dětství v socialismu a v den výročí sametové revoluce ji předvedou v divadle Minor.

Na revoluci si naopak moc nevzpomíná Miss ČR 2003 Lucie Křížková (30), které bylo pouhých pět let a toužila být veterinářkou. Co se kolem ní dělo ještě vůbec nevnímala a na revoluční rok vzpomíná jako na ten, kdy dostala vysněný batoh k Vánocům.

Vypadá to, jako by se všechny účastnice soutěží krásy chtěly starat o zvířata. Touhu stát se zvěrolékařkou totiž měla i Miss ČR 2000 Michaela Salačová (32). Druhým plánem bylo stát se lékařkou po otci. Teď je z ní modelka a dýdžejka a rok 1989 spíš spojuje se svým nástupem do školy než s revolucí.

„Chodila jsem do první třídy a měla jsem doma roční sestřičku. Hezké období, přesně si i pamatuji na svou první cestu do školy,“ řekla Salačová.

Ondřej Brzobohatý (31), kterému bylo šest let, se ptal maminky, proč lidé cinkají klíčema. Význam toho dne nechápal, ale rád potom zlobil učitelky tím, že jim stále říkal „soudružko.“

Letos oslaví 17. listopad netradičně. Pojede jako doprovod své partnerky Taťány Kuchařové do Washingtonu, kam ji pozvala Madeleine Albrightová. „Bude se tam odhalovat busta Václava Havla a já jako její doprovod tam s ní samozřejmě rád půjdu a těším se na to moc,“ říká Brzobohatý.

Herečka a moderátorka Kateřina Herčíková (40), tenkrát ještě Hrachovcová, v listopadu 89 byla už studentkou druhého ročníku na pražské konzervatoři, čímž si splnila sen. Odmalička totiž toužila být herečkou.

„Vzpomínám, jak mi spolužák z třeťáku Zdeněk Hruška „půjčil“ na jedné z demonstrací na Letenské pláni naši vlajku a já cítila zodpovědnost, zvláštní trému a rozechvění. Najednou jsem si nebyla jistá, zda s ní mám mávat nebo jen stát. Jak se k té vlajce co nejdůstojněji stavit. Také jsem pro stávkový výbor pekla s mámou štrúdly s vlašskýma ořechy a na (nyní již) Palachově náměstí jsem s tátou a masou lidí beze strachu stála proti kordonu VB,“ zavzpomínala herečka.

Emma Smetana (26) přiznala, že si listopadové události nevybavuje. Byla ještě miminko, narodila se v únoru 1988.

„Euforie, pravda, láska, krátké kalhoty, osvobození. Mrzí mě, že si z toho nic nepamatuju,“ řekla moderátorka.

Moderátor Aleš Cibulka (37) prý až do 20. listopadu nevěděl, že se v Praze něco stalo. Pochází z malého městečka na západě Čech a zpravodajství o událostech nesmělo informovat.

„Vzpomínám si, že když jsem zjistil, co se děje, začal jsem si pod tíhou těch událostí psát deník. Ale protože jsem vůbec neměl potuchy, co se ve skutečnosti děje, s odstupem času je to vtipné čtení. Nevěděl jsem, kdo je Havel, nevěděl jsem, jak vypadá Přenosilová, ačkoliv její písničky jsem znal. Do deníku jsem si například napsal: „Z ciziny se vrací Yvetta Přenosilová“,“ prozradil.

Kateřina Hrachovcová (1989)

Emma Smetana v roce 1989

Aleš Cibulka v roce 1989

Klíči prý nezvonil, protože by ho rodiče nepustili, ale na škole organizoval protestní stávku a hrdinně nosil trikoloru.

„Ta se tehdy nedala sehnat, tu jsme si sami doma malovali. A drželi jsme minutu ticha v Palachově týdnu. To bylo pro mě strašně silný, to vědomí, že něco nového začíná,“ dodal. 

Zpěvačka Andrea Kalivodová (36) byla tenkrát žákyní šesté třídy a její sestře Denise byly čtyři roky.

„Už tehdy jsem chtěla být samozřejmě zpěvačkou. A už tenkrát se mi líbili kluci a milovala jsem tyhle plísňové džíny. Revoluci jsem vnímala a pozorovala z Brna. Na svůj věk jsem to hodně prožívala, hlavně s tátou. Krásné časy a milé vzpomínky. Mám pocit, jako by to bylo včera. Paměť na pocity jsem vždy měla autentickou,“ řekla operní zpěvačka.

Andrea Kalivodová s maminkou a sestrou v roce 1989

Sandra Pogodová v létě 1989

Sandře Pogodové (39) bylo v roce 1989 jasné, že bude herečkou. Bylo jí 14 let a dostala se zrovna na pražskou konzervatoř.

„Takže když jsem v Praze bydlela čerstvě tři měsíce, přišla revoluce. Dokonce úplně první víkend, kdy mi mamča dovolila zůstat v Praze, bylo 17.listopadu. Hádejte, kam jsem šla? Na demonstraci,“ zavzpomínala herečka.

, ,