„Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z 20 procent, zbylých 80 procent je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku,“ říká docent Jiří Bronský z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.
Etapa od početí do batolecího věku se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit, aby poskytovaná výživa byla optimální. I když se genetická výbava nedá změnit, organismus dítěte se v prvních letech života může přizpůsobit měnícímu se prostředí. Náchylnost k civilizačním chorobám je tak geny ovlivněna pouze z malé části.
Iniciativa 1 000 dní do života se dlouhodobě zabývá správnou výživou kojenců a batolat. Jejím cílem je napomáhat aplikaci vědeckých poznatků z oblasti nutričního programování do praxe a podporovat vzdělávaní praktických pediatrů a sester v oblasti výživy malých dětí. Ti by pak měli poradit rodičům, jak nejlépe u dětí nastavit zdravé stravovací návyky. Více informací o iniciativě najdete na www.1000dni.cz. |
Pro dítě je naopak až do batolecího věku důležité jeho životní prostředí, v němž dochází k ustanovení funkcí genů, které se buď aktivují, nebo zůstanou nečinné. Právě to mohou rodiče ovlivnit díky nutričnímu programování.
V prvních třech letech života tak můžeme ovlivnit jeho imunitní systém, funkci mozku, metabolismus a také jeho stravovací návyky.
Pestré a vyvážené jídlo je základ
Rodiče by měli dítěti dávat kvalitní potraviny v přiměřeném množství, volit pestrý a výživově vyvážený jídelníček s dostatkem kvalitních sacharidů, bílkovin, tuků a také ovoce a zeleniny. Důležitý je i dostatečný příjem tekutin, převážně čisté vody.
Výživa už nikdy v životě dítěte nebude mít podle odborníků tak zásadní účinek jako v raném věku. Přitom správné naprogramování stravovacích návyků dítěte je přínosem pro jeho zdraví po celý život.
„Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací,“ vysvětluje docent Jiří Bronský.
Další díl o výživě dětí si můžete přečíst v úterý 25. listopadu. Dozvíte se v něm, jak by měl vypadat dětský vyvážený jídelníček.
