Výbuch nosné rakety Antares s nákladní lodí Cygnus zavinil pravděpodobně hnací motor. Na základě předběžných výsledků vyšetřování to ve středu oznámila společnost Orbital Sciences.
Firma zároveň podle serveru SpaceFlightNow uvedla, že k dalšímu letu využije upravenou raketu s novým pohonným systémem. Její vývoj chce nyní urychlit, aby raketu mohla použít od roku 2016 a stihla tak do té doby dopravit k ISS nasmlouvaných asi 20 tun nákladu.
Současný nosič má řadu shodných systémů a parametrů jako ruská raketa Zenit. Díly do obou raket (Zenitu i Antares) dodává ukrajinská firma Južnoje. Konstrukce Zenitů byla přitom navržena v 70. letech. Jejich modernizaci pro Orbital Sciences provedla podle agentury AFP americká společnost Aerojet Rocketdyne.
Ta do stroje přidala vlastní kardanový blok, který pomáhá řídit raketu za letu, nové kabelové svazky, elektrické obvody a také elektromechanické ovládání ventilů a další vybavení. (více o historii motorů pro Antares v tomto článku)
„Předběžné údaje a dosud provedené analýzy naznačují, že podle všeho selhalo palivové čerpadlo v jednom ze dvou motorů AJ-26 prvního stupně. Výsledkem je, že využívání těchto motorů u Antaresu bude patrně ukončeno,“ napsala firma v oznámení.
„V tuto chvíli jsme přesvědčeni, že selhání pravděpodobně vzniklo nebo bylo přímo zapříčiněno čerpadlem tohoto motoru, ale chci zdůraznit, že budou provedeny další analýzy, aby potvrdily, že toto zjištění je v pořádku,“ řekl dle SpeceFlightNow v konferenčním hovoru David Thompson, předseda představenstva a generální ředitel Orbital Sciences.
Firma tyto motory nebude používat, dokud se bezpečně neprokáže, že jsou schopné letu.
Závazek splníme
Orbital Sciences má s NASA smlouvu v hodnotě 1,9 miliardy dolarů (42,3 miliardy Kč), kterou hodlá naplnit do konce roku 2016. Od dubna 2013 společnost měla uskutečnit celkem deset letů, včetně testovacích. NASA se podílela i na vývoji modulu Cygnus a rakety Antares.
Firma je druhou soukromou americkou společností, která pro NASA vozí náklad na orbitu. Na rozdíl od svého konkurenta Dragonu od firmy Space X však Cygnus není schopen návratu na Zemi a zaniká v atmosféře s odpadem ze stanice ISS. Na podobné „popelnice“ se v závěru letu mění ruský Progress, evropský ATV či japonský Kounotori.
