Dosavadní prezidentka podle tamní volební komise zvítězila s 51,64 procenty hlasů, zatímco její centristický protikandidát Neves si připsal 48,36 procenta hlasů. Rousseffová bude stát v čele největší latinskoamerické země další čtyři roky.
Šestašedesátiletá levicová politička v neděli večer před svými stoupenci slíbila, že dialog bude ústřední snahou jejího druhého mandátu. Vyjádřila přitom naději, že volební souboj zemi nerozdělil. „Chci být mnohem lepší prezidentkou než dosud,“ prohlásila Rousseffová a slíbila mimo jiné rozhodný boj proti korupci.
„Vyzývám všechny Brazilce bez výjimky, aby se sjednotili ve prospěch budoucnosti Brazílie,“ řekla politička na povolebním mítinku v brazilské metropoli Brasílii.
„Naší největší prioritou by mělo být sjednocení Brazílie,“ prohlásil také 54letý Neves v Belo Horizonte v projevu, jímž uznal svou porážku ve volbách. Řekl, že Rousseffové telefonoval a popřál jí úspěch.
Volby ukázaly sociální i geografické rozdělení největší latinskoamerické země na dvě poloviny. Zatímco Neves uspěl na bohatším jihu, jihovýchodě a středozápadě Brazílie, Rousseffovou volili spíš obyvatelé severní Amazonie a chudého severovýchodu Brazílie.
Volební místnosti se v největší latinskoamerické zemi, kde může hlasovat zhruba 143 milionů obyvatel, otevřely v 8:00 místního času (11:00 SEČ). Konec hlasování byl stanoven na 20:00 (23:00 SEČ), následně začal centrální volební úřad na svém webu zveřejňovat první dílčí výsledky.
Dilma Rousseffová
|
Podle brazilských činitelů volby proběhly relativně dobře. Na severovýchodě země ve státu Rio Grande do Norte ale útočník zastřelil muže ve škole, kde se odevzdávaly hlasy. Podle policie je incident zřejmě spojen s činností zločineckých gangů, napsala agentura AP.
Mírnou favoritkou byla Rousseffová, která v prvním kole počátkem října získala 44 procent hlasů (více o výsledcích prvního kola voleb se dočtete zde). Přitom ještě před dvěma lety si prezidentka držela dokonce 70procentní popularitu.
Loni v červnu však zažila země největší demonstrace za dvacet let, když lidé protestovali proti rostoucím cenám v dopravě, vysokým výdajům na mistrovství světa ve fotbale, které se v Brazílii konalo letos, a olympijských her, které země bude hostit za dva roky. Lidem také vadí aféry zkorumpovanému státnímu aparátu.
Navíc se zbrzdila ekonomika Brazílie, v roce 2010 země zažívala růst 7,5 procenta, o dva roky později pouze procento a v loňském roce asi dvě procenta. Body mohl Rousseffové sebrat i skandál z minulého měsíce, kdy uvězněný exředitel polostátního Petrobrasu Paulo Roberto Costa spojil padesátku vysokých politiků se svou korupční kauzou.
Do vysoké politiky Dilma Rousseffová vstoupila v roce 2003, kdy ve vládě tehdejšího prezidenta Luize Lulua da Silvy vykonávala funkci ministryně energetiky a od roku 2005 byla šéfkou jeho prezidentského úřadu. V lednu 2011 se jako první žena v dějinách země ujala prezidentského úřadu.
Rousseffová slibuje pokračování štědrých sociálních programů v rámci státem kontrolované ekonomiky, což podle kritiků nepomůže vymanit zemi z hospodářských problémů.
Neves chtěl přinést změnu
Aécio Neves kandidoval za opoziční Brazilskou sociálnědemokratickou stranu (PSDB), jíž od loňského května předsedá. Čtyři volební období, mezi léty 1987 až 2002, byl členem poslanecké sněmovny, v jejímž čele stál od února 2001 do prosince 2002.
Aécio Neves da Cunha
|
Vystudoval ekonomii a do politiky vstoupil v roce 1983, kdy se stal osobním tajemníkem svého dědy Tancreda Nevese v úřadu guvernéra státu Minas Gerais. Pomáhal mu i v kampani na prezidenta, jímž byl děd v roce 1985 zvolen, ale před nástupem do úřadu zemřel. Druhý dědeček Nevese a otec byli kongresmani.
Guvernérem Minas Gerais se stal v roce 2003 a ve funkci byl do roku 2010. Jako guvernér proslul sérií „šokových reforem“, jimiž snížil výdaje a podpořil investice, aby dostal pod kontrolu rozpočet státu Minas Gerais.
Neves se prezentoval jako člověk změny. Sliboval hospodářské reformy, kterými chtěl usměrnit ochranářskou ekonomiku a které měly poskytnout centrální bance více nezávislosti. Chtěl se také zasadit o dosažení obchodních dohod s Evropou a USA.
