Volební místnosti se uzavřely v 19:00 SEČ. Vítězství Porošenkovy strany potvrdily tři průzkumy provedené u volebních místností, o nichž informovala agentura Unian. Zisk prezidentského bloku se pohybuje mezi 22 a 23 procenty. Na druhém místě je s malým odstupem Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka.
KOMENTÁŘ: Trpěliví Ukrajinci dali Porošenkovi i Ukrajině novou šanci |
Třetí místo podle anket obsadilo hnutí Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, které by mělo získat 13 až 14 procent hlasů. Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu zřejmě ještě překoná Radikální strana populisty Oleha Ljaška s šesti až osmi procenty, Opoziční blok dědiců bývalé vládní proruské Strany regionů se zhruba stejným procentem hlasů, nacionalistická strana Svoboda se šesti až sedmi procenty a strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s 5,6 procenta hlasů.
Lídr Bloku Kličko: Demokraté mají poprvé většinuPorošenko v první reakci na Twitteru blahopřál voličům k úspěšným volbám. Podle šéfa hnutí UDAR Vitalije Klička, který byl jedničkou na kandidátce Bloku Petra Porošenka, získaly poprvé v ukrajinských dějinách absolutní většinu v parlamentu demokratické síly. "Není pochyb o tom, že vytvoří koalici," uvedl Kličko. |
Výsledky voleb, potvrdí-li se, jsou jistým překvapením, protože vysoká volební podpora Lidové fronty se nečekala. Zklamáním pro voliče Oleha Ljaška je naopak výsledek Radikální strany, která v předvolebních průzkumech figurovala jako druhá.
„Většina voličů podpořila politické síly, které podporují prezidentský plán a usilují o politické řešení situace na Donbasu,“ uvedl prezident v prohlášení. Voliči se podle hlavy státu vyslovili pro nezvratný proces sblížení s Evropou. Řekl rovněž, že do deseti dnů by chtěl dokončit jednání o příští vládní koalici.
Průzkumy potvrzují, že ukrajinský parlament stojí před politickým zemětřesením. Dřívější převaha proruských poslanců je minulostí a jako základ budoucí vládní koalice se rýsuje spojenectví Porošenka s Jaceňukem. Ten by si mohl ponechat post premiéra. Novinářům v Kyjevě to po oznámení prognóz volebních výsledků řekl Jurij Lucenko, šéf Porošenkova volebního štábu. “Bude-li s tím souhlasit, pak to nejspíš žádný problém nebude,“ konstatoval Lucenko na tiskové konferenci.
S podporou Svépomoci proevropsky orientovaného lvovského starosty může mít nový kabinet silnou parlamentní oporu, přestože velký Porošenkův náskok, který signalizovaly průzkumy, se nepotvrdil.
Volby měly relativně klidný průběh
Náměstek ukrajinského ministra vnitra Serhij Jarovoj v Kyjevě oznámil, že policie zaznamenala 38 trestných činů spojených s konáním voleb, z nich asi pětinu v Kyjevě. Nejzávažnější případ byl ohlášen v Zakarpatské oblasti, kde byla podle Jarového zadržena skupina chystající teroristické útoky.
V Čerkasech v centrální části Ukrajiny policisté rozbili síť podvodníků, kteří skupovali volební hlasy. V Kyjevě střeží budovu ústřední volební komise desítky těžkooděnců a příslušníků Národní gardy, údajně z preventivních důvodů.
Prezident Porošenko v den voleb navštívil jednu z hlasovacích místností v Kramatorsku, kde se odehrály boje mezi armádou a rebely. Kramatorsk, důležité průmyslové centrum a dopravní křižovatku v Doněcké oblasti, ovládla ukrajinská armáda po tvrdých bojích s povstalci počátkem července.
Svůj hlas však prezident odevzdal až po návratu do Kyjeva. V krátkém projevu přítomným novinářům řekl, že na východě země volby probíhají bez větších problémů a volební účast je srovnatelná s Kyjevem. „Hlasoval jsem pro budoucnost, doufám, že se podaří vytvořit proevropskou koalici, která přinese i mír Donbasu,“ uvedl Porošenko.
Zklamaní vojáci volit nemohli
Volební účast se pohybovala podle odhadů kolem padesáti procent. Ačkoliv se prezident Porošenko pokoušel vyburcovat Ukrajince k vlastenectví, účast je pro politiky zklamáním.
Separatisté chystají na listopad vlastní volbyVolební systém na Ukrajině je smíšený, polovina ze 450 poslanců je volena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem. Ve skutečnosti bylo ale většinovým systémem zvoleno místo 225 zřejmě jen 199 poslanců, protože na anektovaném Krymu a v oblastech ovládaných separatisty se nehlasovalo. Volilo se jen ve třinácti obvodech v Doněcké a v pěti v Luhanské oblasti. Separatisté chystají vlastní hlasování, které se má konat 2. listopadu. Kyjev, EU a Spojené státy volby s nejvyšší pravděpodobností neuznají. Paradoxní je, že místní by k volbám ve většině případů nešli ani tehdy, pokud by probíhali stejně, jako ve zbytku Ukrajiny. „Vztahy ke Kyjevu byly narušeny boji, při kterých umírali civilisté. Porošenkovi zde dokonce lidé říkají Petro Krvavý. Vyčítají mu, že mohl válku zastavit, a on ji naopak obnovil antiteroristickou operací. Kdyby se zde volby mohly konat, volební účast by jistě nebyla vysoká,“ domnívá se zpravodaj iDNES.cz. |
„Není to tak, že by všichni lidé považovali za nutnost jít k volbám. Panuje zde určité zklamání z toho, co současná vláda za svoje působení předvedla. Je tady znát i určitá únava. Na druhou stranu mnozí lidé mluví o tom, že je vlasteneckou povinností jít k volbám,“ hlásí přímo z Kyjeva zpravodaj iDNES.cz Luboš Palata.
Na východě Ukrajiny mohla podle zpravodaje volit jen asi pětina vojáků a členů Národní gardy nasazených na frontě proti separatistům. Volby se tam většinou totiž vůbec nepodařilo uspořádat. „Vojáci a dobrovolníci jsou z toho otrávení, nevěří už slibům Kyjeva. Vláda jim není schopná zajistit ani zbraně a vybavení srovnatelné s tím, které separatistů poskytuje svou podporou Moskva,“ tlumočí stížnosti vojáků zpravodaj iDNES.cz.
V Kyjevě byly během neděle před některými volebními místnostmi fronty, mnoho lidí ovšem volit odmítalo, jelikož je Porošenko zklamal a v politice jsou podle nich stále ti samí lidé.
Některé Ukrajince k hlasovacím urnám hnal i strach z toho, že výsledky voleb příliš rozdrobí parlament a Porošenko tak nebude moci prosadit své klíčové reformy. Porošenkův program nazvaný Strategie 2020 počítá se zastavením ekonomického propadu, vytvářením nových pracovních míst, zlepšením záchranné sociální sítě a podporou podnikání.
Naděje v kyjevských ulicích
Mimořádné parlamentní volby prozápadní komentátoři označovali za poslední šanci prezidenta Petra Porošenka dát dohromady proreformní většinu v novém parlamentu, zatímco ti proruští předpovídali rozdrobenou či vůbec nefungující sněmovnu. Naděje a rozčarování se mísí i v kyjevských ulicích.
„Asi nebude vše hned dobré, ale nakonec bude,“ slibuje si 22letá studentka Julija a argumentuje, že od revoluce jsou lidé přátelštější i více drží při sobě. Život v Kyjevě je podle ní sice momentálně poněkud „komplikovaný“, ale současně i „nádherný“. „Hrozně si přeju, aby Ukrajina prosperovala. Přeci mládež máme velkolepou, lidé jsou znamenití, a proto věřím, že všechno dobře dopadne,“ vysvětluje rázná Kyjevanka, která se před hlasováním zašla pomodlit do chrámu svatého Vladimíra.
Čtyřicátník Alexij odmítá pomyšlení, že by volby měly nějakou souvislosti s odkazem zabitých demonstrantů z kyjevského náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu, kde si protesty po třech měsících a krvavých potyčkách nakonec vyvzdorovaly pád proruského režimu a orientaci země na Západ.
V metropoli Kyjevě připravovali v sobotu volební místnosti:
