Film o Wonkovi sklidil potlesk i kritiku. Autorka se střetla s aktivistou

  • 263
Za velkého zájmu publika se v sobotu odpoledne v premiéře promítal snímek režisérky Libuše Rudinské Pavel Wonka se zavazuje. Projekce se uskutečnila v rámci 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

Očekávaný dokument, který doprovázela kontroverzní předzvěst, na konci sklidil i potlesk. V ostré diskuzi poté ovšem autorka čelila nesouhlasným komentářům a nepříjemným otázkám.

Ze sálu pak odcházela po osobní roztržce s protikomunistickým aktivistou Janem Šináglem, který ji před časem k natočení snímku motivoval. Předpokládal, že vykreslí obraz perzekuovaného hrdiny. Autorce ale po tříletém skládání mozaiky pod rukama vznikl obrázek jiný. Kořeněný údajnou vědomou spoluprací Wonky se Státní bezpečností.

„Čekala jsem, že reakce publika budou horší,“ okomentovala Rudinská atmosféru po první oficiální projekci. A před promítáním podotkla, že nemůže za to, že vznikl kult osobnosti, který teď možná padne.

Víc než hodinový dokument je skládankou výpovědí přátel Pavla Wonky z Vrchlabí a estébáků, kteří s ním byli v údajně čilém kontaktu dlouhé roky. Vystupuje zde i historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. A praxi v komunistických kriminálech osvětluje disident František Čuňas Stárek.

V krátké sekvenci probleskne i postava disidenta, předlistopadového politického vězně Stanislava Devátého, který Wonkovi promluvil nad rakví při pohřbu v roce 1988. O čtvrtstoletí později v rozpacích nevěřícně pročítá papír, na němž je Wonkův podpis pod souhlasem s vědomou spoluprací s StB. Ručně psaný text zkoumal písmoznalec z pražského kriminalistického ústavu a na kameru potvrdil jeho pravost.

Je na divákovi, zda uvěří

Celý film je z velké části postavený na vzpomínkách příslušníků tajné policie, kteří dosud žijí. Autorka jim dává značný prostor. A je na divákovi, zda uvěří. Rudinská totiž zmiňuje, že Wonkův svazek byl na konci roku 1989 skartován. Bývalí „tajní“ nevystupují pod jmény. Mezi nimi se vyjímá jeden, který v bizarních slunečních brýlích odpovídá na otázky dokumentaristky na své chatě – chráněné kamerou a cedulí: nepovolaným vstup zakázán. Pobavený smích publika pak vyvolají jeho zkazky s „Vaškem Havlů“.

Film o Wonkovi

Zajímavé jsou i sekvence natočené s Wonkovými přáteli z Vrchlabí. Nemají na něj jednoznačně kladný pohled, konstatují i jeho špatné vlastnosti, hledají ta správná slova a příměry. Jsou rozpolcení, když mají říct, zda byl hrdina nebo ne. Mají k němu vážné výhrady. Na druhou stranu uznávají, že padl za oběť totalitnímu režimu.

Jejich místy vášnivá diskuze je natáčená před udělováním státního vyznamenání. In memoriam je Pavel Wonka obdržel loni z rukou prezidenta Miloše Zemana. Ještě předtím ovšem Wonkova vrchlabská kamarádka Hana Jüptnerová sepsala dopis, kde hlavu státu žádá, aby si vyznamenání rozmyslel.

Režisérčin přístup je prý naivní

Na projekci přišel mimo jiné kameraman Štěpán Benda, který před čtyřiceti lety emigroval do Německa a poté do Francie. Režisérčin přístup označil za naivní a ostře se proti němu ohradil. Rudinská si vyslechla i další výtky. Některým divákům se nelíbilo, že ve snímku chybí Wonkovo dílo, jeho životní příběh. „Ale o tom už jsou natočené jiné dva filmy,“ reagovala autorka. Lidé jí vytkli, že měla jít víc do hloubky. „Ale to by byl seriál na pokračování, tolik prostoru jsem neměla,“ odpověděla.

Pokud divák není „znalcem“ životního příběhu Pavla Wonky, místy se v dokumentárním filmu Libuše Rudinské ztrácí. Snímek je natočený stroze, kamera se často tváří jako skrytá. Má to podle autorky navodit atmosféru technologie moci, kdy každý sledoval každého.