Jako v Amsterdamu či Glasgow. Praha chce bezdomovcům přidělovat byty

Praha chce dostat bezdomovce z ulic způsobem, který se osvědčil už v několika evropských metropolích - poskytováním sociálních bytů. Podle evropského výzkumu je většina lidí bez domova schopna si byt od státu udržet a zahájit tak nový život.

Pokud budou v Praze přibývat bezdomovci současným tempem, v roce 2020 jich bude 13 tisíc. (Ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nový zákon o sociálním bydlení by mohl platit od roku 2017. Pražský magistrát se na něj připravuje mimo jiné právě úvahami o poskytování sociálních bytů.

Tato metoda pomoci s názvem,,housing first“, tedy „bydlení nejdříve“, funguje už nyní v několika evropských městech, například v Glasgow, Budapešti nebo Lisabonu. V Amsterdamu si byt podle výzkumu udrželo dokonce 97 procent lidí, kterým město pomohlo.

Pražané bez domova

• V roce 2010 se v pražských ulicích pohybovalo asi 4 000 bezdomovců.
• Podle odborníků počet lidí bez domova v metropoli každým rokem stoupá v řádu stovek lidí.
• Při současném růstu tohoto čísla by v roce 2020 bylo v hlavním městě na 13 tisíc lidí bez střechy nad hlavou.
• Zákon řešící danou situaci by měl platit nejpozději od konce roku 2016.

Určité náznaky metody „housing first“ se již dříve objevily i v Praze 3. Tento pokus se však podle radního Martina Dlouhého (TOP 09) nesetkal s úspěchem, když se do jednoho z bytů nastěhovala početná rodina s dětmi.

Dlouhý tvrdí, že musí být zákonem jasně nastavený koncept „housing first“, aby mohl v Praze fungovat. „Dokud nebudeme mít na stole zákon, bude velmi těžké něco plánovat a připravovat,“ říká.

Podle něj musí zákon konkrétně stanovit například to, kdo bude zodpovídat za bezdomovce, kteří nemají trvalý pobyt v Praze. Není zatím jasné ani to, kdo všechno by měl tyto sociální byty financovat. „Je možné, že Praha bude mít k dispozici dostatek bytů v bytovém fondu. Vše záleží na tom, kolik bytů bude Praha ze zákona povinna poskytnout,“ soudí Dlouhý.

Nastupující primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s chystaným zákonem už počítá. Podle ní lidé bez domova ztrácejí sociální návyky, a je tedy potřeba jim poskytnout domov co nejdříve.

Podle ní se ANO bude zasazovat o výstavbu nových bytů pro tyto účely. Zároveň dodává, že budou muset být odborníky vytipováni ti bezdomovci, kteří o pomoc skutečně stojí. „Některým to na ulici vyhovuje a žádné byty nechtějí,“ tvrdí Krnáčová.

„Je třeba monitorovat pokroky“

Podle Dlouhého je naprosto nezbytné, aby v rámci zákona byla vyřešena i otázka sociální služby, která bude potřebným pomáhat a zároveň bude monitorovat jejich pokroky.

„Nad těmito lidmi by měl být určitý dohled. Musíme vědět, z jakých důvodů přišli dříve o bydlení a zda nyní nepotřebují i jinou pomoc, například léčbu závislostí a podobně,“ upřesňuje Dlouhý.

Zajímá vás toto téma?

V MF DNES si můžete přečíst víc o pražských ženách bez domova.

To má v plánu i Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Nyní řešíme, jak do zákona zakomponovat podmínky pro získání sociálního bytu. Nutností budou sociální práce a sociální šetření,“ říká ředitel odboru sociálních služeb ministerstva David Pospíšil.

Nejproblematičtější částí zákona je podle něj otázka domovského práva. „Budeme muset zasáhnout i do zákona o obcích a krajích, abychom vyřešili otázku zodpovědnosti za ty, jejichž bydliště budou jinde než místo pobytu,“ dodává.

Počet bezdomovců v Praze se v roce 2010 pohyboval okolo čtyř tisíc. Každým rokem toto číslo narůstá o několik set. Náklady na bezdomovce v Praze každý rok pohybují v řádech desítek milionů korun. Pokud město nezačne jednat, znamenalo by to, že v roce 2020 bude v Praze 13 tisíc lidí bez domova.

Příběh pražského bezdomovce: Stařec a řeka - muž přemohl Vltavu:

5. června 2013