Přiznání k loupeži bez advokátů neplatilo, trest padl za prodej šperků

  • 7
Krajský soud v Olomouci rozdal tresty dvěma mužům, kteří podle obžaloby revolverem přepadli zlatnictví a odnesli šperky za dva miliony korun. Za mříže je ale poslal na tři roky a za takzvané podílnictví. Když se totiž muži k loupeži přiznávali policii, chyběli u toho advokáti. A tak soud neměl v ruce argument pro přísnější trest právě za loupež.

Na začátku případu hrozilo čtyřiadvacetiletému Štefanu Bohumelovi a šestadvacetiletému Jaroslavu Šromovi za loupež pět až dvanáct let. Kvůli neplatnosti jejich přiznání byli ale nakonec odsouzeni za takzvané podílnictví. Po změně právní kvalifikace jim rázem hrozil výrazně nižší trest v rozmezí dvou až šesti let, soud je potrestal tříletým vězením.

Dle původní obžaloby vtrhli 28. března 2013 před pátou hodinou odpoledne do známého olomouckého zlatnictví ve Vídeňské ulici. Prodavačku, která tu pracuje od roku 1995, jeden z nich zatlačil do zadní místnosti a vyhrožoval jí revolverem.

„Přinutili ji, aby si lehla na zem. Obžalovaný Šrom mířil na prodavačku a na další přítomnou ženu. Obžalovaný Bohumel současně odcizil z prodejny zlaté náramky a řetízky,“ shrnula státní zástupkyně.

Prodavačka, která u soudu rovněž vypovídala, se dle svých slov bála o život, z události se doposud zcela nevzpamatovala. Před časem ji například v papírnictví rozrušila maska King Konga, kterou měl lupič podle policie na obličeji.

„Musela jsem odejít, úplně jsem se třásla,“ svěřila se. Majitelé zlatnictví vyčíslili hodnotu zmizelých šperků na téměř dva a půl milionu.

U přiznání chyběli advokáti, v Česku už muži nevypovídali

Muži část zlata odvezli na Slovensko, přes tamní bezdomovce se ho zbavovali v bratislavských zastavárnách. Platili jim dle žalobkyně za to, že kradené řetízky a náramky prodávali na své jméno.

Už po dvou týdnech ovšem oba zatkla slovenská policie a část šperků u nich našla. Konečnou škodu zlatníků proto jejich zmocněnec při prvním soudním jednání stanovil na zhruba 1,7 milionu korun. Šperky této hodnoty se totiž do Olomouce již nevrátily.

Ani jednoho z mužů ale olomoucký soudce Vladimír Hendrych nakonec za loupež nepotrestal. Na Slovensku se sice podle něj Šrom s Bohumelem policistům k vyloupení zlatnictví přiznali a jeden se s tím předtím svěřil i přítelkyni. U těchto klíčových výslechů ovšem neseděli advokáti.

„Nemohli jsme z nich proto vycházet. Jde z hlediska práva o neplatné úkony,“ podotkl při odůvodnění verdiktu Hendrych a vysvětlil tak, proč souzené muže nakonec poslal do věznice s ostrahou za takzvané podílnictví. Šroma na tři a půl roku, Bohumela na tři roky.

Ani jeden z nich totiž už v České republice u olomouckého krajského soudu nevypovídal, důkazy na prokázání loupeže tak Hendrychovi chyběly.

Muže soud potrestal pouze za prodej uloupených šperků

Pachatelé přepadení, z nichž jeden držel revolverem v zázemí obchodu v šachu personál, a druhý přímo na prodejně kradl, tak de iure zůstávají stále neznámí.

„Nikdo nebyl schopen pachatele identifikovat, a to z toho důvodu, že byl maskován,“ popsal soudce. Nepomohla mu ani analýza nalezeného oblečení či masky, žádné stopy včetně DNA se na nich nezachovaly.

S olomouckou loupeží mladíky spojují především nepřímé důkazy. Netvoří ovšem zjednodušeně řečeno nezpochybnitelný uzavřený řetězec, a soud proto kvůli pochybnostem musí rozhodovat ve prospěch souzených.

„Nemáme dostat informací pro určení toho, jak šperky získali. Ale nemohli jsme na druhou stranu přijmout argument, že by k nim přišli legálním způsobem. Chovali by se totiž jinak,“ zdůraznil soudce s tím, že mladíci jezdili zlato prodávat do ciziny, kde si k tomu navíc pokoutně najímali další osoby.

Verdikt je prozatím nepravomocný, odsouzení muži si stejně jako státní zástupkyně vzali lhůtu na zvážení odvolání.

.