Africká minová pole čistí krysí hrdinové. Poradí si i s tuberkulózou

Zatímco velká část Evropanů se krys štítí, obyvatelé Afriky si je v posledních letech oblíbili. Díky skvělému čichu dokáží hlodavci odhalit nášlapné miny, nebezpečný pozůstatek válečných dob. Tanzanští chovatelé plánují, že jejich krysy do konce roku vyčistí všechna minová pole v Mosambiku.

Sokoinova zemědělská univerzita v tanzanském městě Morogoro ukrývá na svých pozemcích poněkud nezvyklé učební pomůcky. V tamní hlíně leží několik set deaktivovaných min. Tanzanští a belgičtí přírodovědci mezi nimi neustále provádějí mladé krysy. Když se hlodavcům podaří vyčenichat trinitrotoluen (TNT), obvyklou náplň starých afrických výbušnin, dostanou za odměnu něco sladkého na zub.

Likvidace min

Pod zemí od roku 1960 přibylo podle OSN zhruba 110 milionů nastražených výbušnin. Spousta jich navíc v zemi zůstává ještě z dob druhé světové války.

Nalezení a odborná likvidace jedné miny může podle odborníků vyjít až na tisíc dolarů, tedy zhruba dvacet tisíc korun.

Hledači ukrytých výbušnin jsou navíc neustále v ohrožení života. Na každých pět tisíc zneškodněných min připadá jeden mrtvý pyrotechnik a dvě vážná zranění.

Zdaleka přitom nejde jen o akademické bádání. Krysy, kterým se na tanzanském cvičišti podaří najít dostatek výbušnin, časem vyrazí na skutečné minové pole v sousedním Mosambiku.

Systematicky pak procházejí metr po metru a když ucítí charakteristický zápach TNT, dají o tom svým školitelům vědět hrabáním, aby dostaly odměnu. Mimoděk přitom šetří tisíce dolarů, desítky hodin lidské práce a v neposlední řadě zachraňují i lidské životy.

Výbuch nastražené miny zabije podle OSN každý rok až 20 tisíc lidí. Velká část z nich umírá v Africe, kterou během několika desetiletí zmítalo hned několik válečných konfliktů. I dlouhá léta poté, co zbraně utichnou, však někdejší bojiště ukrývají nebezpečnou hrozbu. Zakopané výbušniny zůstávají tam, kde je bojovníci rozmístili, a žádná mírová smlouva na ně nemá vliv.

Mosambická realita: Kalašnikov ve znaku a tisíce min v zemi

Právě Mosambik takových výbušnin donedávna skrýval desítky tisíc. Někdejší portugalská kolonie v roce 1975 po desetiletém boji dosáhla nezávislosti, záhy se však ponořila do krvavé občanské války. Ta skončila až v devadesátých letech. Oba konflikty dodnes připomíná kalašnikov na státní vlajce, ale také neuvěřitelné množství nevybuchlé munice, která může v zemi na jihovýchodě Afriky zabít prakticky kohokoli, kdykoli a kdekoli.

„Obyvatelé podminovaných oblastí žijí neustále ve strachu. Smrt jim hrozí i při těch nejnutnějších každodenních činnostech. Když jdou pro vodu, sbírají dříví, obdělávají svou půdu,“ vylíčil reportérům CNN Bart Weetjens, zakladatel neziskové organizace Apopo, která krysy v Tanzanii chová.

„Ty výbušniny vlastně v zemi ani nemusejí být. Stačí jen podezření, že by tam být mohly,“ dodává Belgičan, který tréninku živých detektorů zasvětil svou kariéru.

Nálože zmizí do konce roku, věří úřady

Krysí hrdinové pracují v Mosambiku od roku 2000. Jen za loňský rok zkontrolovali území o rozloze přes dva miliony metrů čtverečních. Našli tam 578 nastražených min, 54 nevybuchlých pum a 294 kusů zbraní nebo munice. O jejich likvidaci se následně postarali odborníci. Některé nálože byly tak nebezpečné, že je pyrotechnici raději zlikvidovali přímo na místě dálkovým odpalovačem. Kdyby se kolem nich místo lehkých hlodavců procházel člověk, mohla by jeho práce skončit tragicky.

Hlodavci k adopci

Tanzanská neziskovka, která krysí hrdiny cvičí, nabízí svým příznivcům i možnost adoptovat si vlastního hlodavce. Každý, kdo přispěje na chov a výcvik některé z krys, dostává od trenérů pravidelné zprávy o tom, jak si jeho svěřenec vede.

Pokud adoptovaná krysa úspěšně projde výcvikem a vydá se na skutečné minové pole, její sponzor má k dispozici přesné statistiky o tom, jak velkou plochu jeho hlodavec zkontroloval a kolik náloží odhalil (krysího hrdinu si můžete adoptovat zde).

O vyčištění mosambických minových polí se v současnosti stará 43 krys rozdělených do dvou týmů. Vedle nich nálože hledají také pyrotechnici s ručními detektory a pětice odminovačů podobných Boženě, slovenskému stroji, který používá i česká armáda (o Boženě se více dočtete zde).

Podle plánů Národního odminovacího institutu, který vedle tanzanské neziskovky koordinuje i práci dalších podobných organizací, by měly do konce roku 2014 z Mosambiku zmizet všechny nastražené miny. Ani poté se ovšem hlodavci nezastaví, pomůžou svým kolegům v dalších zemích.

Organizace Apopo vedle Mosambiku působí ještě v Thajsku, Kambodži, Vietnamu, Angole a Laosu. Hlodavci se tak v nejbližších letech rozhodně nemusejí bát, že by neměli co hledat.

Krysa cítí i bakterie, které lékař přehlédne

O práci mají postaráno i krysy, které přírodovědci v Morogoru od malička připravují na jiný důležitý úkol - odhalování tuberkulózy. Vážné onemocnění dýchací soustavy, které patří v Tanzanii k nejčastějším příčinám úmrtí vedle malárie a AIDS, zvládne dobře vycvičená krysa poznat podle zápachu linoucího se z pacientova hlenu.

Jak upozorňuje server National Geographic, hlodavcům se nezřídka podaří upozornit na nemocné Afričany, jejichž lékaři bakterie tuberkulózy pod mikroskopem přehlédli. Tanzanské a mosambické kliniky si nemohou dovolit moderní přístroje, které Evropa považuje za naprostou samozřejmost. Při určování diagnózy tak záleží zejména na zraku lékaře a kvalitě optických přístrojů, které má k dispozici.

V mosambické metropoli Maputu, kde se organizace Apopo pustila do boje s tuberkulózou v roce 2013, zkontrolovaly krysy během šestnácti měsíců zhruba 12 500 vzorků, u nichž existovalo podezření na nákazu tuberkulózou.

Lékaři místních klinik našli bakterie u 1 700 pacientů, trénované krysy jich však odhalily o 764 víc. Společně s hlodavci v tanzanském Dar es Salaamu, kteří se odhalování bakterií věnují už od roku 2008, diagnostikovaly nebezpečnou chorobu celkem u více než 5 800 Afričanů.

.