Test lunárního vozítka pro misi Resource Prospector Mission (RPM) | foto: NASA

Jdeme na Měsíc hledat vodu a jídlo pro lidské obyvatele, hlásí NASA

  • 52
Sonda využívající k letu sluneční vítr bude na Měsíci pátrat po možnostech, jak zde získat vodu a potravu pro případnou osádku naší jediné oběžnice. Mise má začít v roce 2017.

Na Měsíci je poměrně hodně vody a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chce zjistit, jak ji získat. Vedle toho se budou dvě plánované mise zajímat i o další suroviny, které by mohly pomoci při dobývání vesmírných těles.

Představa obytného a těžebního komplexu na Měsíci podle ilustrátora NASA

„Když chcete mít na Měsíci lidi, potřebujete k tomu vodu, dýchat a palivo pro raketové motory. Všechno, co potřebujete, je pak mnohem levnější získat z toho, co máte na místě, než všechno dopravovat,“ říká podle serveru Space.com  Barbara Cohenová ze střediska vesmírných letů NASA v alabamském Huntsvillu, která vede jeden z plánovaných projektů Lunar Flashlight.

Sluneční pohon

Start tohoto programu je předběžně stanoven na prosinec 2017. Půjde o průzkum prováděný z výšky poměrně malou družicí, která k cestě na Měsíc i při jeho zkoumání, využije sluneční plachtu o velikosti 80 čtverečních metrů.

Rozvinutá sluneční plachta Nano Sail v představě ilustrátora

Bude tak poháněna slunečním větrem stejně jako sluneční plachetnice Nano Sail, vypuštěná ke konci roku 2010.

Po šestiměsíčním letu k Měsíci bude Lunar Flashlight rok obíhat po oběžné dráze a postupně sestupovat až na vzdálenost přibližně 20 kilometrů od povrchu. V této výšce pak provede 80 obletů a bude měřit a mapovat ložiska vodního ledu v trvale zastíněných kráterech poblíž pólů. Využije při tom i sluneční plachtu jako zrcadlo, kterým místa věčného stínu ozáří. Odražené světlo pak prozkoumá pasivní infračervený spektrometr ve vlnových délkách příznačných pro zmrzlou vodu.

Získání kyslíku na Měsíci

Měsíční regolit (jemný prach vytvořený z hornin na povrchu a materiálu z dopadajících malých těles) obsahuje v průměru 42 procent kyslíku. Vědci plánují tento materiál zahřát na teplotu přes 900 °C, a uvolněný kyslík spojit s vodíkem, aby vznikla voda. Pokud bude kyslík znovu potřeba, uvolní se rychle z vody pomocí elektrolýzy.

Zdroj: Solar System Exploration Research Virtual Institute

Cílem je najít led přímo na povrchu a také zjistit, zda by lidé nebo jejich přístroje mohli jezdit do oblastí, kam nesvítí Slunce. Tam by jen shrábli povrch, z něhož by získali vodu.

Měsíční vozítko

Druhá mise, nazvaná Resource Prospector Mission (RPM), by měla k Měsíci zamířit v roce 2018. Na rozdíl od Lunar Flashlight počítá s pátráním přímo na povrchu, a to pomocí vozítka. Tento rover má přistát na pólu a na dvou odlišných místech, vzdálených od sebe jeden kilometr, mapovat na povrchu i pod povrchem koncentrace vodíku. Až do hloubky jednoho metru bude měřit koncentraci vody speciálním spektrometrem.

V místech „věčné tmy“ se bude toto robotické zařízení pohybovat díky bateriím, jejichž operační životnost by měla být zhruba týden. Ve výbavě bude i vrtné zařízení schopné získat vzorky až z jednoho metru. Materiál se pak zahřeje v peci a vlastnosti a množství uvolněných látek zjistí měřicí přístroje.

„Potřebujeme udělat první krok k demonstraci využití místního materiálu mimo Zemi,“ říká Anthony Colaprete, jeden z vědců NASA zapojených do projektu RPM. „Je v tom množství technologií využitelných nejen na Měsíci. Je možné je použít při jakékoli misi, na jakémkoli povrchu, kde chcete manipulovat s materiálem,“ dodává.

Video: Loni přistálo na Měsíci čínské vozítko:

16. prosince 2013

,