Rozhodnutí, jestli jít volit zastupitele na radnici, mohl letos v mnoha městech hodně ovlivnit moment, kdy lidé doma vyndali z obálek volební lístek.
Extrémním případem je obří pražská plachta - osm stránek formátu A2 dohromady (60 x 42 cm), potištěných z obou stran.
Na tomto „ubruse“ je výběr rekordních 31 stran a hnutí, dohromady neuvěřitelných 1 847 lidí usilujících o 65 křesel na magistrátu. Je docela možné, že některé voliče odradí velikost, a tudíž komplikovanost volebního lístku.
Bereme-li volební účast coby jakési měřítko zdraví demokracie, pak ta česká marodí - účast totiž dlouhodobě klesá. Výrazně se to lokálně liší. Záleží na regionu a také na velikosti obce. Obecně platí, že čím menší vesnice, tím vyšší účast. Před čtyřmi roky přišlo ve vesnicích hlasovat 61 procent lidí. Lidé tam kandidáty dobře znají, existuje tak silnější pouto i následná kontrola radních.
Podívejte se, v čem vidí význam komunálních voleb prezident Miloš Zeman:
Čím víc obyvatel, tím méně voličů
S růstem počtu obyvatel pak ochota jít volit v komunálních volbách klesá, minule leckde až k třiceti procentům. Výjimkou z velkých měst je jen Praha, kde vyhecovaná kampaň s celostátně známými lídry i tématy spolehlivě zaručí nadprůměrnou účast.
Zajímavější je rozdělení Česka na oblasti, kde už roky můžeme pravidelně každé volby pozorovat různou míru důvěry v místní politiky, a tedy i ochotu jít volit.
Je to samozřejmě dáno hodně demografickými a socioekonomickými ukazateli, ale například i náboženstvím.
Říjnové volby ve fotografiích    |
Oblastí, kde lidé chodí nejvíc hlasovat, je tradičně „venkovská“ Vysočina, speciálně rekordní okres Žďár nad Sázavou.Tradičně vysoký zájem o komunální volby je ještě v okresech Domažlice, Blansko, Brno-venkov, Uherské Hradiště, Semily nebo Rychnov nad Kněžnou.
„Svou roli ve volební účasti zcela jistě hraje míra religiozity, která je právě na Vysočině a ve Zlínském kraji z celorepublikového hlediska vyšší, a to nejvíce právě na venkově. Tito voliči k volbám chodí a vytvářejí silnou pozici KDU-ČSL,“ říká politolog Pavel Šaradín.
Opačným extrémem je severozápad republiky. Jde o příhraniční pás Mostecko, Chomutovsko, Ústecko, Děčínsko a Sokolovsko. Podobná nouze o voliče je na severu Moravy, Ostravsku a Karvinsku. To vše samozřejmě má mimořádný dopad na volební výsledky a podobu nových radnic.
