Sedmnáctiletá pákistánská aktivistka Malála Júsufzajová je vůbec nejmladším laureátem ceny v historii. Její boj za právo žen na vzdělání sledoval celý svět od okamžiku, kdy v roce 2009 začala v zápiscích zveřejněných na internetu popisovat útrapy každodenního života pod nadvládou Talibanu v pákistánském údolí Svát. O tři roky později se za to stala terčem ozbrojenců, kteří ji postřelili při cestě ze školy do hlavy a krku.
Po útoku Talibanu: Malála bojuje za vzdělání a sbírá ceny |
Po sérii náročných operací se ze zranění Júsufzaiová zotavila, odstěhovala do Velké Británie a odtud pokračovala ve snaze informovat veřejnost o milionech dívkách po celém světě, kterým je odpíráno právo na vzdělání. „Malála se stala vůdčí osobností za právo dívek na vzdělání,“ prohlásil k jejímu ocenění Nobelův výbor.
Aktivistka uvedla, že je cenou poctěna. „Jsem hrdá, že jsem prvním Pákistáncem a první mladou ženou, která tuto cenu dostala,“ řekla v děkovné řeči. S ní přišla až několik hodin po oznámení verdiktu Nobelova výboru, neboť se rozhodla dokončit své každodenní povinnosti ve škole v Birminghamu, kde jí zprávu oznámila učitelka během vyučování.
Cena, kterou získala spolu s Indem Satjárthím, podle ní může pomoci ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. „Tato cena je poselstvím lásky mezi Pákistánem a Indií, mezi dvěma náboženstvími... Bez ohledu na to, v jakého Boha věříme, bychom měli respektovat jeden druhého,“ řekla.
Je to pocta všem dětem v otroctví, uvedl Satjárthí
Šedesátiletý indický aktivista Kajláš Satjárthí, jenž se významně angažuje za dětská práva a boj proti dětské práci. „Prokázal obrovskou odvahu při vedení pokojných demonstrací zaměřených proti závažnému vykořisťování dětí pro zisk,“ ocenil Nobelův výbor jeho úsilí.
„Je to pocta všem dětem, která stále musí trpět v otroctví, při nucené práci, nebo jsou oběťmi obchodu s lidmi,“ komentoval své ocenění Satjárthí pro televizní stanici CNN. Podle odhadů je obětí nucené práce po celém světě na 168 milionů dětí.
Satjárthí je v pořadí již osmým nositelem této prestižní ceny pocházejícím z Indie, pro Pákistán je letošní cena premiérou. Vůbec nejvíckrát v historii - šestadvacetkrát - ocenění zamířilo do Spojených států.
V roce 2012 bojovala Malála po útoku Talibanu o život:
10. října 2012 |
Spekulovalo se o papeži Františkovi i Edwardu Snowdenovi
Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 kandidátů, 47 z nich přitom nejsou jednotlivci, ale organizace. Právě jedné z nich připadla prestižní cena loni - obdržela ji Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) za své úsilí o likvidaci syrského chemického arzenálu. Taktéž rok předtím cenu neobdržel jednotlivec, tehdy ji získala Evropská unie.
Udělování cen je ostře sledovanou událostí společenského i politického rozměru, v minulosti nicméně budilo i jisté kontroverze. Třeba v roce 2009, když Nobelův výbor ocenil amerického prezidenta Baracka Obamu jen krátce po jeho nástupu do úřadu.
Vyhlášení Nobelovy ceny je střeženým tajemstvím až do poslední chvíle. Letos se intenzivně spekulovalo o ceně za mír například pro papeže Františka, nebo bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena. Nominace i písemné komentáře hodnotitelů jsou uchovávány v tajnosti po dobu 50 let.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením ocenění za lékařství, pokračoval v úterý cenou za fyziku a ve středu vyhlášením ceny za chemii. Naposledy ve čtvrtek Nobelův výbor udělil cenu za literaturu.
Na vyznamenané kromě prestižní ceny čeká také finanční odměna ve výši osmi milionů švédských korun, tedy téměř 24 milionů korun.
