Spolek, který se skládá z rodičů žáků, poradců výživy, nutričních terapeutů a dalších odborníků na zdravý životní styl o své činnosti informoval na čtvrteční tiskové konferenci. Aktuální školní rok je prvním ročníkem kampaně, která si klade za cíl pokrýt do konce školního roku velká města a zapojit více než 150 škol.
Projekt není zadarmoSpolek Zdravá strava do škol nabízí základním i středním školám, aby si zaplatily projektové dny či vlastního výživového poradce. Ten by mohl působit podobně, jako již fungují školní psychologové. Ve 47 školách, kde zatím poradenství a aktivity pro žáky zavedli, financuje Zdravou stravu do škol obchodní partneři kampaně i sama škola. Například školám na Praze 7 pak přispívá na stravování školáků i městský obvod. |
Iniciativa v rámci projektových dnů nechává děti ve skupinkách podle zdravých receptů připravit svačiny, které ostatní včetně učitelů bodují. Svačina, která chutnala nejvíce, je pak zařazena do nabídky školní kantýny.
Podle Jitky Palátové, která projektové dny řídí, si zdravou variantu svačiny školáci raději koupí, pokud ji znají. Tím, že se na její přípravě sami podíleli, ví, že jim bude chutnat. Zároveň děti učí, jak důležité je sledovat složení potravin a že nejen množství, ale zejména kvalita jídla je důležitá pro zdravé složení jídelníčku.
„S dětmi otáčíme obaly a díváme se na složení a děti zjišťují, že existují různé přidané látky, barviva a aromata. Samy zjistí, že je lepší, když je jogurt ochucený opravdovou jahodou, než když je v něm chemická látka, která chutná po jahodách,“ popisuje práci s dětmi Palátová.
Limonády z automatů a pendreky v kantýně
Ve spolupráci s vedením školy a rodiči, pokud o to mají zájem, usiluje Zdravá strava do škol o pozměnění sortimentu školních bufetů. Ty se však brání tím, že nechtějí prodělat na svačinách, které si nikdo nekoupí. Přeslazené limonády, barevné sladkosti a příliš slané brambůrky, které si školáci mohou koupit, jsou přitom podle odborníků jedním z velkých problémů školního stravování.
„Realita je taková, že méně než padesát procent českých dětí jí každý den ovoce a zeleninu. Naopak víc než třicet procent dětí denně konzumuje sladkosti a pije slazené nápoje,“ říká obezitoložka Jitka Kytnarová. Podle zakladatelky projektu Ivany Bednářové Častvajové je tak klíčové vzdělávat děti, aby si problematické pochutiny přestaly samy kupovat.
„Projekt je běh na dlouhou trať. Nechceme ve školách dělat revoluci a tvrdit, že je všechno špatně. Velmi respektujeme současnou legislativu a výživová doporučení pro školní stravování,“ dodává Bednářová Častvajová.
Součástí působení spolku Zdravá strava do škol budou i školení pro školní jídelny a snaha o novou interpretaci současných předpisů pro školní stravování. Snaží se přesvědčit vedoucí školních jídelen, že lze vařit z čerstvých a lokálních surovin a zároveň nepřekročit stanovou cenu oběda.
Ve škole se stravuje většina dětí
Podle studie provedené v roce 2005 společností STEM/MARK byl výskyt nadváhy a obezity u dětí mezi šesti a dvanácti lety 20 procent a 11 procent ve věku 13 a 18 let. Zlepšit jejich stravovací návyky se tak snaží i Ministerstvo školství. Na jaře roku 2015 by měla vejít v platnost nová vyhláška, která upraví stravovací normy, jež dosud znemožňovaly stravování dětí se speciální dietou (více najdete zde).
Školní jídelny začaly v Československu vznikat po druhé světové válce. V současnosti jich funguje zhruba 9,4 tisíce a stravuje se v nich asi 70 procent školáků. Jídlo v základní škole má zajišťovat 35 procent doporučeného denního příjmu živin žáka. V případě školky, kde děti i svačí, je to dokonce 60 procent.
Do boje proti nudným a stále stejným svačinám se pustil spisovatel ze San Franciska. Své dceři chystá nápadité svačinové boxy:
10. září 2009 |
Jste spokojeni s jídelnou ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 12. října 2014. Anketa je uzavřena.
