Systém sleduje aktuální situaci na všech dálnicích, rychlostních komunikacích, většině silnic první třídy a ve třech největších městech. Je schopen například informovat, jak dlouho se kde řidiči zdrží v kolonách nebo kudy je mohou objet. Podle zástupců centra jde o jeden z nejpřesnějších monitorovacích systémů v Evropě.
Informace už využívá například Národní dopravní informační systém, lidem je zprostředkovávají rádia nebo televize. Zástupci centra by data chtěli zpřístupnit poskytovatelům navigačních či plánovacích služeb, tak aby je mohlo využívat co nejvíce řidičů. Rektor Vysoké školy báňské - technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák řekl, že je to cesta, jak řidičům ušetřit pohonné hmoty, čas i zdraví.
„Podařilo se nám zintegrovat do databáze 130 000 vozidel, která na své palubě vezou satelitní jednotku, která každou minutu na superpočítač předává pozici vozidla a jeho rychlost. My tato data kombinujeme s daty mýtného systému, s daty dopravních detektorů, kamer, meteohlásek a všechny tyto datové zdroje předěláváme do jednoho výstupu pomocí našeho superpočítače,“ uvedl dopravní expert centra Martin Hájek.
Systém pracuje také s daty mobilních operátorů. „Zpracováváme anonymizovaná data o pohybu čtyř milionů SIM karet po silniční síti. Tyto informace jsou velmi důležité pro dopravní plánování,“ řekl Hájek. Centrum informace využilo například při zpracování analýzy návštěvnosti nedávných Dnů NATO v Mošnově na Novojičínsku.
„Chtěli bychom poskytnout informace řidičům přímo do vozidel,“ řekl expert. Měly by to umožnit připravované mobilní aplikace nebo RDS-TMC, tedy rádiové vysílání, které umožňuje informace přenášet do automobilových navigací.
Z výzkumů mezi řidiči, které centrum dělalo, podle Hájka vyplynulo, že je v prvé řadě zajímá, jaká je nejvhodnější trasa pro jejich cestu, jestli tam je kolona, kde začíná, jaké znamená zdržení, případně, zda se vyplatí ji objet a kudy. Vondrák řekl, že to zatím žádný systém vyhodnotit neuměl. „To je klíčová věc, která umožňuje nějak reagovat, zatelefonovat, přesunout schůzku. Je to důležité i z pohledu psychického stavu řidiče. Navíc to umožňuje volit alternativní trasu ne těsně před tou kolonou, ale mnohem dřív. Dá se tímto způsobem hodně ušetřit čas,“ řekl rektor.
Cílem do budoucna je využít spočítaná data také k řízení dopravy a k předpovědi, jak se dopravní situace bude vyvíjet. „To znamená, abych při výjezdu z Ostravy věděl, jak dlouho budu čekat na D1 v okamžiku, kdy třeba budu u Brna,“ řekl Vondrák.
Budoucnost systému zřejmě bude záležet na financích. Jeho provoz stojí ročně okolo 60 milionů korun, přičemž největší část tvoří náklady na sběr dat, které zatím centrum dostává zdarma. Pokud by se náklady rozpočítaly na aktivní řidiče, jichž je podle zástupců centra v Česku 2,5 milionu, poplatek za jednoho z nich by přišel na 24 korun.
