Před příjezdem keňského prezidenta panoval podle reportérky BBC před budovou soudu chaos. Na Kenyattu čekal početný dav příznivců i odpůrců. Kenyatta před zahájením slyšení působil uvolněně a s úsměvem se bavil se svým právním zástupcem.
Osobní účast Kenyatty ocenila Esther Waweruová z keňské Komise pro lidská práva. „Skutečnost, že se prezident skutečně objeví před Mezinárodním trestním soudem (ICC) je důkazem, že prezident chápe potřebu spravedlnosti pro všechny oběti,“ sdělila v úterý Waweruová. Bývalý hlavní žalobce ICC Luis Moreno Ocampo sdělil, že celý proces zatím „nefungoval příliš dobře“, zároveň však uvítal aktivitu Kenyatty, která podle Ocampa „ukazuje na snahy Afriky o změnu“.
Kenyattu, který prezidentský úřad zastává od loňského roku, přišla podpořit řada jeho příznivců, kteří jednání sledují z galerie pro veřejnost.
Kenyatta předal pravomoci
Kenyatta již dříve uvedl, že pravomoci hlavy státu po dobu své nepřítomnosti dočasně předá viceprezidentovi Williamu Rutoovi a do Nizozemska tak vycestoval jako „soukromá osoba“ a nikoli hlava státu.
Do letadla společně s ním v úterý nastoupila i jeho manželka a jeden z jeho potomků. Doprovázeli ho také tři ministři a šest poslanců, kteří mu chtějí vyjádřit podporu. Podle nejmenovaného keňského představitele si Kenyatta cestu sám platí, právě vzhledem k tomu, že cestuje jako soukromá osoba.
Dvaapadesátiletý politik se stal první úřadující hlavou státu, která stanula před mezinárodním soudem. Kenyatta vždy jakoukoli vinu popíral.
Mezinárodní trestní soudMezinárodní trestní soud (ICC) je oprávněn vyšetřovat a trestat jedince odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. ICC byl ustaven takzvaným Římským statutem 1. července 2002. Je to vlastně poslední instance, která řeší pouze ty zločiny, které nechtějí nebo nemohou vyšetřovat soudy na státní úrovni. ICC má poměrně omezené pravomoci, může soudit pouze zločiny spáchané po 1. červenci 2002 a také ty, které byly spáchané na území států, jež Mezinárodní trestní soud uznávají (například USA, Čína, Rusko, Izrael a mnohé další ho nikdy neuznaly). Římský statut dosud ratifikovalo 121 zemí. ICC nemá vlastní policii a ani žádnou možnost, jak dopadnout hledané zločince. Musí se spoléhat na jednotlivé státy, že jim hledaného vydají. Zaměstnává přes 760 lidí, sídlí v Haagu. |
Podle obžaloby byl současný keňský prezident hlavním organizátorem vlny násilí, v níž proti sobě po prezidentských volbách v roce 2007 stanuli příslušníci kmene Kikuyu a Luo. Zatímco první kmen podporoval vítěze voleb Mwaie Kibakiho, druhý ho obviňoval z volebních podvodů a prosazoval do úřadu hlavy státu Railu Odingu. Kenyatta patřil do Kibakiho tábora. Při násilnostech tehdy zahynulo kolem 1 200 lidí , více než 600 tisíc obyvatel muselo opustit své domovy.
Soud má v hledáčku další Afričany
Mezinárodní trestní soud se po mnoho let snaží dostat i další nechvalně proslulé africké persony. Vydal například zatykač na stoupence ugandských povstalců z Armády božího odporu, včetně jejího lídra Josepha Konyho. Ten je mimo jiné obviněn ze zločinů proti lidskosti i válečných zločinů. Nechal unášet děti, z nichž cvičil vojáky. Vraždit často musely i vlastní rodiče. Kony je stále na svobodě.
Zatknou se zatím nepodařilo ani súdánského prezidenta Umára Bašíra. Ten čelí obvinění, že se snažil vyhladit některá etnika v provincii Dárfúr - podle OSN běsnění v této oblasti nepřežily statisíce lidí.
Bašír byl svého času první úřadující hlavou státu, proti které byl pro takové obvinění vydán zatykač. Súdán však jurisdikci ICC neuznává a Bašír dál úřaduje a nevypadá to, že by se měl v dohledné době do Haagu podívat.
