V Číně kvete obchod s mučicími nástroji, zásobuje i trýznitele v cizině. Na snímku příklad paralyzérů a obušků vyráběných v Číně. | foto: Profimedia.cz

V Číně kvete obchod s mučicími nástroji, zásobuje i trýznitele v cizině

  • 100
Obchod s mučicími prostředky je v Číně na vzestupu. Počet firem vyrábějících tyto nástroje prudce roste, stejně tak jako jejich zisky. Čínské firmy se však nespokojí jen s tuzemským obchodováním a mučicí prostředky vyváží i do zahraničí, zejména do zemí, kde jsou často porušována lidská práva.

Čína nikdy neplatila za stát, který dbá na dodržování lidských práv. Spíše naopak. Policejní složky se mnohdy neštítí nasazování extrémních prostředků při výslechu, který má podobu regulérního mučení.

„Policie použila elektrický obušek na mojí tvář - to je druh mučení, kdy policie zvolá ‚bengbao popcorn‘, protože kůži rozštěpí a váš obličej pak vypadá jako prasklý popcorn. Je hrozné cítit pach pálící se kůže“, prozradil organizaci Amnesty International zákeřné praktiky policie jeden z Číňanů, který mučení zažil.

Mučení v praxi

Čínský soud shledal před pár dny tři policisty a čtyři další lidi vinnými z mučení, jímž se snažili z podezřelých vynutit přiznání. Jeden z případů mučení skončil smrtí zadrženého, kterého policisté týrali elektrickými šoky a bili botou do hlavy a obličeje. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o vzácný příklad stíhání této praktiky v Číně. Odsouzení dostali tresty v maximální výši dva a půl roku.

Zdroj: ČTK

Zapomíná se však na to, že Čína napomáhá podobným praktikám i v zahraničí, byť nepřímo. V komunistické velmoci totiž v posledních letech kvete byznys s mučicími nástroji. V současnosti existuje více než 130 čínských společností zabývajících se výrobou a obchodem s potenciálně nebezpečným vybavením pro vymáhání práva. Před deseti lety jich přitom bylo pouhých 28, píše se v nejnovější zprávě organizace Amnesty International (kompletní znění zprávy v angličtině najdete zde).

Mučidla směřují do Afriky

V nabídce společností jako jsou China South Industries Group, China Xinxing Corporation Group či The Norinco Group se nachází celá škála mučicích nástrojů. Najdeme zde například obušky dávající elektrické šoky, obušky s kovovými hroty (Čína je jejich jediným oficiálním výrobcem), pouta na palce, mučicí židle, paralyzéry či pouta na nohy se závažím.

Přesně takové zboží pak nezůstává jen na domácím trhu, ale směřuje do celého světa. Mimo asijské země je velkým odběratelem například Afrika. Společnost Xinxing Import například v roce 2012 uváděla, že má spojení s více než 40 africkými státy a jejich obchod s Afrikou dosahoval hodnoty více než 100 miliónů dolarů. Ochránci lidských práv uvádějí, že mučicí nástroje v minulosti směřovaly například do rukou policie v Kambodži, Nepálu či Thajska.

„Stále více čínských firem těží z obchodu s nástroji pro mučení a represe, což podněcuje k porušování lidských práv na celém světě,“ varuje Patrick Wilcken, výzkumník pro bezpečný obchod a lidská práva z Amnesty International. „Tento obchod způsobující obrovské utrpení prosperuje, jelikož čínské úřady nepodnikly žádné kroky k omezení společností, které přispívají k vývozu těchto nástrojů nebo k opatřením, která by zamezila exportu vybavení do rukou známých porušovatelů lidských práv,“ dodal.

Chybí transparentnost a kontrola exportu

Zpráva Amnesty International se zaměřuje i na několik konkrétních případů vývozu mučicích prostředků z Číny. Jedna z největších zásilek putovala v únoru roku 2011 do Ugandy. Jen o dva měsíce později bylo čínské zařízení použito ugandskými bezpečnostními silami k tvrdému potlačení protestů proti rostoucím nákladům na bydlení v zemi.

Kampaň proti mučení

Ochránci lidských práv zaznamenali během posledních pěti let mučení nebo jiné formy špatného zacházení ve 141 zemích. Nový celosvětový průzkum mezi více než 21 tisíci lidí v 21 zemích napříč kontinenty ukázal, že strach z mučení existuje ve všech těchto zemích. Téměř polovina respondentů by se obávala mučení, pokud by skončila ve vazbě. Víc než 80 % si přeje silné zákony, které by je od mučení uchránily. Víc než třetina lidí věří, že mučení může být v některých případech odůvodněné. Mezinárodní Úmluvu proti mučení po třiceti letech od jejího zavedení nedodržuje řada států (více o problematice mučení najdete v souhrnné zprávě v angličtině zde). Organizace Amnesty International proto v květnu spustila novou kampaň Stop Torture (Zastavte mučení), ve které vyzývá vlády, aby zavedly ochranné mechanismy k předcházení a trestání mučení (více o kampani se dočtete zde)

Dále bylo toto čínské vybavení také použito k potlačení demonstrací spojených s volbami v Demokratické republice Kongo v roce 2011, které skončily s bilancí 33 mrtvých a 83 zraněných lidí.

Zpráva ukazuje, že kontrola vývozu represivních prostředků z Číny je slabá, chybí transparentnost a nebere se ohled na stav lidských práv v cílové zemi. „Pochybný čínský systém exportu umožnil prosperující obchod s mučicími prostředky. Je tedy nutné, aby čínské orgány zásadně reformovaly své obchodní předpisy a ukončily tak nezodpovědný přesun vybavení pro vymáhání příjemcům, kteří je budou pravděpodobně využívat k porušování lidských práv,“ myslí si Wilcken.

Nutno podotknout, že v tomto odvětví obchodu však nemá problémy pouze Čína. I Evropská unie a USA potřebují podle Amnesty International „revizi pravidel spolu s nárůstem nových výrobků a technologií na trhu“.

Jak je na tom Česká republika?

Ani Česká republika není v oblasti vývozu potenciálních mučicích nástrojů zcela bezúhonná. Podle výroční zprávy Ministerstva vnitra vydané na počátku září letošního roku Česko v minulém roce ve dvanácti případech povolilo „obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.“

Za kladné vyřízení každé licence si ministerstvo účtovalo poplatek 500 korun, dohromady si státní kasa díky vývozu mučicích nástrojů polepšila o šest tisíc. Podle zprávy Amnesty International toto zboží z Česka směřuje mimo jiné do Angoly, Ománu či Kuvajtu, kde často slouží k mučení vězňů.

Za benevolentní přístup k vydávání licencí na vývoz do zemí se slabou ochranou lidských práv dříve kritizoval Česko i Evropský parlament. V konečném usnesení z roku 2010 sice parlament žádné země nezmínil, v návrhu byla však Česká republika spolu s Německem výslovně uvedena (více o vývozu mučicích prostředků z Česka se dočtete zde).

Podívejte se na spot Amnesty Internetional ke kampani Stop Torture:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video