„V České republice v podstatě existují pouze dvě možnosti, jak může žena porodit: lékařsky vedeným porodem v porodnici, nebo doma. Obojí je přitom extrémní situace, ale mezi těmito protipóly se nachází celý vějíř dalších možností, které tu jsou opomíjeny,“ vysvětluje patronka projektu a porodní asistentka Natálie Sedlická.
Chybí nám primární péče?
V zahraničí bývá péče o těhotnou rozdělena do primární a sekundární úrovně. Primární péči poskytují porodních asistentky zdravým ženám, u kterých probíhá těhotenství i porod fyziologicky a není důvod k obavám z komplikací. Sekundární péče s lékařem a zákroky nastupuje až ve chvíli, kdy se odhalí nějaká patologie.
V které porodnici rodit přirozeně?Kde jsou nakloněni porodu bez zásahů? Podívejte se na hodnocení porodnice. |
Podle iniciátorů projektu v Česku primární péče v podstatě neexistuje, porodním asistentkám totiž krajské úřady odmítají vydávat osvědčení umožňující vést porod. Několika menším porodnicím, kde se rozhodli jít cestou přirozeného porodu a spolupracují s asistentkami, zase hrozí zánik kvůli malému počtu narozených dětí. V zahraničí je přitom běžné, že ženy podle uvážení porodní asistentky a lékaře přecházejí podle svých potřeb z primární péče do sekundární a zpět, jako je tomu např. v Kanadě, na Novém Zélandu nebo v Holandsku.
Příliš mnoho císařů
V České republice kromě porodnic nefungují alternativní zařízení, jako jsou porodní centra a porodní domy. Ty sice v minulosti v Česku na krátkou dobu fungovaly (více zde), ale jejich činnost byla zastavena a nyní není z právního hlediska legální v nich rodit. Právě změnu tohoto stavu si iniciativa klade za cíl a začala za ni lobbovat.
„Naším cílem je vyvrátit spoustu mýtů, které tady u odborníků i u veřejnosti panují nejen o domácích porodech, ale o fyziologických porodech jako takových,“ vysvětluje Sedlická s tím, že lékaři jsou zevrubně seznámeni s možnými komplikacemi, ale málokdy vlastně zažijí přirozený porod. Lékaři i sestry se ho snaží urychlit a v dobré víře zasáhnou (např. podají oxytocin), což způsobí řetězec dalších reakcí (zintenzivnění kontrakcí, kolísající srdeční ozvy miminka).
Důsledkem toho podle zástupců iniciativy Jak jinak je, že je v České republice velmi vysoký podíl žen, u kterých je proveden císařský řez. Skončí tak až čtvrtina českých porodů. Množství udávané Světovou zdravotnickou organizací jako běžné je přitom přibližně 10 až 15 % porodů. Vyvrací tak jeden z argumentů odpůrců porodů mimo porodnice, že jde o bezpečnější variantu pro matku a dítě.
Přijde změna?
Poskytování sekundární péče všem těhotným ženám navíc vyjde náš zdravotní systém dráž než levnější primární péče a vyhrazení sekundární pro ty, kdo ji nutně potřebují. „Nechceme nikoho vyhánět z porodnic. Žena by měla rodit tam, kde se cítí bezpečně, ať už je to porodnice, porodní dům, nebo její domov. V současnosti ale tuto možnost nemá,“ dodává Natálie Sedlická s tím, že jejich iniciativu podpořilo více než tisíc zahraničních porodních asistentek, které jsou znepokojené nastavením českého systému péče o těhotné.
Dvěma stížnostmi s touto tematikou se momentálně zabývá také Evropský soud ve Štrasburku. Usnesení a možné doporučení České republice se očekává v nejbližších dnech.
Projekt Jak jinak vede tým odborníků, hlavním partnerem je pražské A centrum, iniciativu ale podporují i přizvané organizace Aperio, Unie porodních asistentek, Česká asociace dul, Hnutí za aktivní mateřství, Česká ženská lobby, Porodní dům U čápa i Liga otevřených mužů, které dlouhodobě kritizují nedostatečné možnosti volby pro české rodičky v porovnání se zahraničím.
Potřebuje podle vás české nastavení péče o těhotnou a po porodu systémovou změnu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 27. září 2014. Anketa je uzavřena.
