Dvaadvacetiletý útočník, který minulou sezonu patřil k nejlepším v dresu Lva a dostal se i na mistrovství světa v Minsku, je z nových zážitků za oceánem nadšený. "Jsem samozřejmě rád, že tu můžu být, navíc vedle hráčů jako Plekanec, Pacioretty nebo Subban. Všechno jsou to velká jména."
V Montrealu fanoušci bedlivě sledují i tréninkové období, a proto už všichni dobře vědí o Sekáčově vynikající fyzické připravenosti. Svědčí o ní výsledky: dosažení úrovně 12 je považované za dobrý výsledek, třináctka je výborná. Sekáč to však dotáhl až na 14,5!
Takový výsledek samozřejmě není náhoda. Sekáč se od okamžiku, kdy s Montrealem nečekaně podepsal kontrakt, poctivě připravuje, aby svou šanci na NHL využil.
"Makal jsem skoro celé léto a kondičním trenérem Martinem Iterským a výsledek testů odpovídá tomu, jak jsme trénovali. Vždycky jsem byl nadanější na delší tratě, takže jsem vydržel. Chtěl jsem jít co nejdýl, ale vím, že se na to hokej nehraje a že to nic neznamená. I tak jsem rád, že jsem na sebe upozornil."
Teď už se Sekáč musí soustředit na to, aby na sebe upozorňoval i na ledě. Sám moc dobře ví, že ho během oficiálního přípravného kempu Canadiens nečeká nic jednoduchého. "Je to o level výš než nováčkovský kemp. Cítím se ale dobře a zvykám si zpátky na dospělý hokej. Myslím, že bude všechno v pohodě," tvrdí.
Vyrovnává se i s tlakem. Jelikož na sebe upozornil, je pod drobnohledem, tlak si na sebe navíc pochopitelně vytváří sám. "Snažím se tyhle věci ignorovat, abych na ledě zahrál co nejlépe každou minutu. Stres nikdy nepomůže, ale samozřejmě ho vnímám."
Sekáč má trošku štěstí, že má vedle sebe aspoň Tomáše Plekance. Přítomnost českého parťáka v cizím prostředí pomůže. "Kdybych ho tu neměl, bylo by to těžší. Poděkovat musím i Péťovi Budajovi, s oběma se mi uleví. Když něco nevím, mám se koho zeptat."
Rodák z Aše si už zvyká také na zájem fanoušků. "Je to něco jiného než v Čechách, kam na trénink skoro nikdo nepřijde. Ale rychle jsem si zvykl a beru to, že plné tribuny během tréninků jsou v Kanadě normální."
