Rychlejší, bez přestupů. Prahu a okolí mohou propojit vlakotramvaje

  • 65
Tramvaj v pražských Řepích dojede na konečnou, ale konec její cesty to nebude. Přes krátkou propojku se přesune na nedaleké vlakové nádraží a po železniční trati bude pokračovat dál: do Hostivice či Chýně. Projekt vlakotramvají by se časem mohl stát realitou.

Systém, který umožní rychlé propojení města a regionu, už delší dobu funguje například v Německu.

„Velmi rozvinutý je například v Karlsruhe, Kasselu nebo Saarbrückenu,“ vyjmenovává Pavel Procházka, pověřený řízením firmy Ropid, která organizuje dopravu v Praze a okolí.

„Lidé se dostanou do centra města rychleji než vlakem, autobusem nebo autem, popularita vlakotramvají v těchto městech je obrovská,“ dodává Procházka.

Časem by mohly být běžné i v Praze, byť je celý projekt zatím v počáteční fázi.

„Chceme teď hlavně odstartovat debatu o tom, jestli má tento systém v Praze a regionu smysl. My se domníváme, že ano,“ říká šéf Ropidu. 

Hlavním argumentem jsou nároky na dopravu Středočechů do Prahy, které neustále rostou. Právě vlakotramvaje by je mohly do budoucna vyřešit: přinesly by snadnější spojení bez přestupů, kratší intervaly a také vyšší rychlost. Například v Německu jezdí mimo obydlené oblasti až stokilometrovou rychlostí.

Kromě zmíněné trasy z Řep směrem na Hostivici a Chýni by mohl nový způsob dopravy fungovat třeba v úsecích Hlubočepy - Rudná - Nučice, Kbely - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nebo Kobylisy - Odolena voda - Neratovice - Mělník. 

Realizace projektu by přitom neměla být extrémně náročná. Moderní tramvaje už mají upravená kola tak, aby mohly jezdit i po železničních kolejích. Kromě menších technických úprav zejména v místech výhybek stačí postavit krátké spojky mezi tramvajovými a vlakovými kolejemi.

„Záleží ale také na tom, jestli je železniční trať provozovaná, nebo ne,“ upozorňuje Miroslav Penc z Dopravního podniku hlavního města.

„Pokud ne, stačí kromě úprav na výhybkách vyřešit už jen napájení vozidla pomocí trolejových drátů. Pokud ano, je ještě nutné zabezpečit vozidlo, aby bylo schopné souběžného provozu na železnici. A vyřešit vzdálenost nástupišť od kolejí.“

Kdy by tedy v Praze mohly vlakotramvaje začít fungovat?

„To je především otázka legislativy a územního plánování,“ vysvětluje Penc. „Až ve chvíli, kdy tato část proběhne, což může trvat velmi dlouho, můžeme přejít k realizaci. Ta by měla trvat kolem tří let.“

Na případnou první jízdu vlakotramvají si tak Pražané zřejmě počkají zhruba deset let.