Americká humanitární pomoc se má podle informací agentury Reuters zaměřit zejména na Libérii, kde doposud zemřelo nejvíce lidí. Koordinační středisko americké pomoci bude zřízeno v liberijské metropoli Monrovii.
Vojáci budou mít na starosti výstavbu provizorních léčebných center tam, kde je nejvíce nakažených. Američané také poskytnou výcvik a školení místním lidem v tom, jak péči řídit. Školicím střediskem, které bude na místě nejméně půl roku, má projít každý týden 500 zdravotníků, píše server BBC.
V Africe pomůže mimo vojáků také americká humanitární organizace USAID. Ta spolu s Dětským fondem OSN UNICEF poskytne ochranné pomůcky pro 400 tisíc nejpostiženějších rodin v Libérii. Spojené státy na boj s virem dosud vyčlenily 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) a USAID hodlá poskytnout ještě 75 milionů dolarů na léčebná střediska. Obamova administrativa požádala Kongres o dodatečných 88 milionů dolarů. Ve čtvrtek hodlá o současném šíření eboly jednat na mimořádné schůzi i Rada bezpečnosti OSN.
O vyslání pomoci do ebolou zmítané Afriky v pondělí rozhodla také Česká republika (více zde). „Výše uvolněných prostředků pro OSN bude záležet na rozhodnutí vlády. Bez toho lze zaslat částku do výše tří milionů korun,“ řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Další možností je podle něj pomoc ze státních rezerv. „Tedy uvolnění speciálních biovaků k izolaci nemocných,“ dodal ministr. Kolik biovaků Česko do Afriky pošle, zatím není jasné (více o připravených biovacích pro pacienty v ČR čtěte zde).
Prostory na Bulovce, kde by se léčila ebola:
21. srpna 2014 |
Ke zvládnutí epidemie jsou potřeba stamiliony
Nynější epidemie eboly v západní Africe je vůbec nejhorší od objevu viru v roce 1976. Bezprecedentní je nejen tím, že překročila hranice hned několika států a udeřila i mimo odlehlé oblasti, ale také počtem nakažených mezi zdravotnickým personálem. Těch je už přes 250, mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry ze západních zemí, dobře obeznámení s nutností dodržovat přísná bezpečnostní opatření.
EbolaEbola patří mezi nejagresivnější viry, s jakými se kdy lidstvo setkalo. Přenáší se stykem s tělními tekutinami infikovaného. Inkubační doba se pohybuje od dvou dní do tří týdnů. Mezi prvotní příznaky patří vysoká teplota, nevolnost, zvracení nebo průjem. V pozdějším stádiu nemoci nastoupí krvácivé projevy. |
Světová zdravotnická organizace ještě před několika týdny odhadovala, že může trvat šest až devět měsíců, než se nemoc podaří dostat pod kontrolu. Za tuto dobu mohlo být ebolou postiženo více než 20 tisíc lidí a odhadované náklady hovoří o nejméně 490 milionech dolarů.
Náměstek ředitele WHO Bruce Aylward nicméně v úterý nad takovýmito odhady vyjádřil pochybnosti. Krize, kterou podle něj vyvolala ebola, se nedá srovnat s ničím v moderní době. Domnívá se, že předchozí odhady jsou zřejmě podhodnocené. „Netušíme, kam až ta čísla dospějí,“ řekl. Bude-li reakce světa ale dostatečně rychlá, bude podle nových odhadů možné udržet množství případů v řádu desítek tisíc (více o možném rozšíření eboly se dočtete zde).
Podívejte se na reportáž o epidemii eboly v Africe:
2. srpna 2014 |
Co způsobuje virus ebola
