Přehlídka proruských separatistů v Luhansku (14. září 2014).

Přehlídka proruských separatistů v Luhansku (14. září 2014). | foto: Reuters

Rusko nám hrozí jadernými zbraněmi, tvrdí ukrajinský ministr obrany

  • 1674
Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej prohlásil, že Moskva Kyjevu vyhrožovala použitím taktických jaderných zbraní. Ukrajina podle Heleteje sice uvažuje o vlastním jaderném arzenálu, obnova jejího jaderného postavení však není na pořadu dne.

„Zdůrazňuji, že nám Rusko hrozilo použitím taktických jaderných zbraní,“ citovala Heleteje Ukrajinska pravda. „Pokud se nedokážeme ubránit, pokud nám svět nepomůže, budeme nuceni vrátit se k výrobě zbraní, které nás dokáží ochránit před Ruskem,“ dodal Heletej podle serveru newsru.com. 

Krize na Ukrajině

Na upřesňující otázku však ministr dodal, že tento problém není na pořadu dne. 

Některé země NATO již podle Heleteje začaly ukrajinským jednotkám dodávat zbraně. „Proces předávání běží,“ řekl Heletej televizní stanici 5. kanál. O druhu zbraní a zemích původu ministr více nesdělil.

O chystaných dodávkách zbraní mluvil už minulý týden ukrajinský prezident Petro Porošenko po návštěvě summitu NATO. V této souvislosti jmenoval Polsko, Francii, Norsko, Itálii a USA. Tyto země ale plány na dodání zbraní Kyjevu popřely.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina je zemí, s nimiž Ukrajina jedná o dodávkách zbraní, ještě více. „Řeknu vám zcela upřímně, že jde o více než pět zemí. Je jich hodně,“ řekl Klimkin podle agentury DPA. „Některé země mají to, další zas ono. Je toho celá škála,“ dodal.

Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffan Seibert nicméně v pondělí agentuře Reuters řekl, že Německo neví o tom, že by jakákoli země dodávala Ukrajině zbraně.

Kritická situace v Doněcku

Přesto, že na východě Ukrajiny stále platí příměří, čelí Doněck ostřelování z těžkých zbraní. Situace je podle tamní radnice kritická. Dělostřelecké granáty dopadají především v oblastech kolem doněckého letiště, které jako jediný opěrný bod drží ukrajinská armáda.

Za posledních 24 hodin při bojích v Doněcku zahynulo šest lidí. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se jedná o nejtěžší civilní ztráty od vyhlášení příměří 5. září. Jedenáct obětí bojů a čtyři zranění jsou rovněž hlášeni z obce Kirovske nedaleko Doněcku, napsala agentura Interfax.

Přímým svědkem násilí se stala v neděli v Doněcku také pětičlenná skupina pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která má v oblasti na příměří dohlížet. Pouhých 200 metrů od nich vybuchly podle agentury AP čtyři minometné granáty. Monitorovací mise vyvázla z incidentu bez zranění, pouze s poškozeným automobilem.

Už v sobotu ukrajinská média hovořila o nejvážnějším porušení příměří. Podle kyjevské armády prostor mezinárodního letiště ostřelovali povstalci, podle vzbouřenců pálí ukrajinské vládní síly z letiště na město.

Premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko v reakci na zprávy o dalších obětech vyjádřil své pochybnosti o smyslu dalších mírových rozhovorů s ukrajinskou vládou. 

„K čemu to je, sejít se znovu tento týden, o čem budeme jednat? Nejprve je potřeba respektovat příměří,“ řekl Zacharčenko agentuře Interfax „Kyjev nerespektuje podmínky příměří, které bylo uzavřeno v Minsku. Ostřelování našich měst a našich pozic pokračuje,“ dodal. 

Podle ukrajinské vlády jsou to naopak separatisté, kdo palbou na pozice vládních jednotek ohrožuje mírový proces.

NATO pořádá manévry

Na západě Ukrajiny mezitím začínají manévry, do nichž se kromě států NATO zapojí i Ukrajina, Gruzie, Ázerbajdžán a Moldavsko. Cvičení se koná ve vojenském prostoru Javoriv u polských hranic, který leží zhruba 1 200 kilometrů od Donbasu. Zúčastní se jej na 1 300 vojáků.

Moskva proti manévrům už počátkem září oficiálně protestovala a označila je za provokaci. „Cvičení svědčí o absolutní podpoře, kterou NATO poskytuje kyjevským neofašistickým a extremistickým silám včetně bojovníků Pravého sektoru,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video