Ona

Rozbor běhu: až moc strnulý. až moc ideální

  • 9
Rozhodně nevěřím, že Libor běhá takhle technicky běžně. Namířený objektiv kamery nejspíš udělal své. Libor se šteluje do „ideální“ závodní běžecké techniky, nenechá běh plynout přirozeně. Výsledkem je strnulost.

Libor se příliš soustřeďuje na běh přes přední část chodidla. To by nebylo špatné, ale zde je postavení chodidel na předváděné tempo běhu až příliš kolmé a úpon lýtkového svalu v podobě Achillovy šlachy je přespříliš zatížen.

Plusy a minusy

Negativa

krácení kroku (letové fáze)

nedostatečné vykývnutí bérce vpřed

malý rozsah práce paží

přílišná celková strnulost horních končetin

Pozitiva

držení trupu

vzpřímené držení hlavy

snaha o dynamický odraz

frekvence kroku

běh přes přední část chodidla

předsazená pánev

lehké vzezření běhu

Dalším prvkem, na který se Libor správně soustředí, je frekvence kroku a dynamika odrazu, zcela přitom však zapomíná na práci bérce v celém jeho rozsahu, tedy zejména ve fázi přenosu bérce směrem vpřed je letová fáze a celý běžecký krok krácen velmi brzkým došlapem. Nedojde tedy k výkyvu bérce dopředu a tím k plnému využití přenášené energie.

Běžec jako by šlapal pod sebe, a to není u vytrvalostního běhu žádoucí. Pokud přitom ale jde o pohyb stehna a práci v kyčelním kloubu, je rozsah i dynamika výborná. Apeluji na Libora, pokud tak nečiní při přirozeném běhu, aby se nebál krok prodloužit vlivem většího předšvihnutí bérce dopředu.

Trup i hlava jsou v pořádku. Žádné hrbení, předklánění či dívání se pod nohy nevidíme. Pánev je správně mírně předsazená a nedochází k žádnému "sednutí si" do běžeckého postavení.

Rozbor běhu

Videa zasílejte o délce alespoň třicet sekund. Pohled na běžce by měl být z více stran, nejlépe jeden z boku, druhý zpředu, každý z nich ideálně po oněch třicet vteřin. Apelujeme také na svižnější tempo běhu, při němž lze běh lépe technicky provést, při němž však též více vyniknou případné nedostatky či chyby v technice. Svá videa zasílejte na  dusan.erbs@post.cz.

A co horní končetiny? Práce pouze v boční rovině je v pořádku, žádné rotační pohyby zde nevidíme. Apeloval bych na to, aby Libor paže ještě více rozhýbal a uvolnil předloktí. Již dříve jsme psali, že zatuhlé paže mohou zapříčinit postupné tuhnutí celé horní poloviny těla, zejména při intenzivnějším běhu či při závodě. Opět si myslím, že mírně strnulý pohyb paží je zapříčiněn nadmírou soustředění se na běh před kamerou.

A ještě poznámka na závěr: Pro veškeré sportovní video-rozbory techniky je ideální, když vás někdo natočí bez vašeho vědomí. Tak bude záznam skutečně realistický a hodnocení bude mít větší smysl.

Dušan Erbs

Na závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředí se na střední a dlouhé tratě. Současně se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním běhům na pět až patnáct kilometrů a dráhové atletice. Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu.

Mimo jiné je mistrem České republiky v krosu, akademickým vicemistrem České republiky na 3000 metrů př., mistrem Evropy i světa v canicrossu. 

Je licencovaným trenérem atletiky se specializací na běhy a absolventem magisterského studia se zaměřením na tělesnou výchovu, sport a biologii.

Dušan Erbs