Ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko. | foto: Reuters

Rusové stáhli z Donbasu většinu svých vojáků, oznámil Porošenko

  • 1402
Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že Rusko stáhlo z ukrajinského území již 70 % svých jednotek. Prezident se chystá předložit parlamentu zákon o zvláštním statusu oblastí v Donbasu, které ovládají separatisté. Federalizace Ukrajiny ale podle Porošenka nepřipadá v úvahu.

Zachovat příměří je podle Porošenka obtížné, separatisté se totiž armádu soustavně snaží vyprovokovat. Rusko nicméně přesunulo 70 % svých vojáků zpět za ukrajinskou hranici, uvedl prezident. 

Krize na Ukrajině

„To posiluje naši naději, že mírová jednání mají dobré vyhlídky,“ řekl Porošenko na setkání vlády. Ukrajina podle něj přeskupuje své jednotky na východě země, ty se však nechystají na útok, ale pouze na nutnou obranu.

Rusko i Ukrajina jsou spokojené s tím, jak obě strany dodržují příměří, shodl se Porošenko v úterním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentuře Reuters to sdělil Jurij Ušakov, poradce Kremlu v záležitostech zahraniční politiky.

„Federalizace nepřipadá v úvahu“

Prezident se příští týden parlamentu chystá předložit zákon o zvláštním statusu částí Doněcké a Luhanské oblasti, které momentálně ovládají separatisté. Ten je jedním z bodů odsouhlasených v Minském protokolu. „Protokol představuje rekonstrukci a zachování ukrajinské suverenity na celém území Donbasu,“ citovala Porošenka agentura Reuters.

Dohoda, kterou minulý pátek v Minsku podepsali zástupci proruských separatistů a kyjevské vlády, podle Porošenka zachovává princip jednotného svrchovaného státu v jeho současných hranicích.

„Není a ani nemůže být řeč o federalizaci,“ varoval však Porošenko. „Zákon o dočasné samosprávě konkrétních okresů v Doněcké a Luhanské oblasti umožňují, aby tyto regiony zůstaly součástí Ukrajiny,“ citovala prezidenta agentura AFP.

Separatisté v Minsku navrhovali, že Ukrajina může zůstat celá, pokud Kyjev uzná zvláštní status Donbasu (více čtěte zde). Vicepremiér Doněcké lidové republiky Andrej Purgin nicméně ve středu prohlásil, že separatisté neuvažují o tom, že by zůstali součástí Ukrajiny.

Ukrajinci na konci srpna natočili ruský tank v Novoazovsku:

28. srpna 2014

Proruští povstalci také oznámili, že chystanou výměnu zajatců s ukrajinskou armádou odloží na čtvrtek. Podle agentury Interfax není příčina odkladu zatím zřejmá. Separatisté dříve slíbili, že do konce týdne propustí 863 zajatých vojáků. Kyjev má na oplátku propustit 311 zadržených separatistů. Výměna zajatců je další z bodů minského protokolu.

Porošenko podepsal zákon o sankcích

Porošenko ve středu ale také podepsal zákon umožňující uvalit sankce na ruské společnosti a představitele podporující separatisty, uvedla agentura  Interfax.

Ukrajinský parlament zákon schválil v polovině srpna. Vláda předem připravila seznam 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, kteří podle premiéra Arsenije Jaceňuka financují terorismus. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku nebo se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny.

Zákon dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin. Na seznamu je prý i ruský plynárenský koncern Gazprom.

Právě možnost zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy vyvolává obavy jak evropských zákazníků, tak ruských dodavatelů, kteří ukrajinské ropovody a plynovody využívají. V případě rozhodnutí rady o nejzávažnějších sankcích, postihujících celá odvětví, je podle Interfaxu zapotřebí i prezidentův výnos a schválení v parlamentu během 48 hodin.

Ukrajinci zadrželi dva vojáky v rámci „protiteroristické operace“

Na východě Ukrajiny byli zadrženi dva ruští vojáci, kteří jsou podezřelí z raketových útoků proti ukrajinským bojovým letounům. Na tiskové konferenci v Kyjevě to ve středu oznámil mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko. Rusové byli zadrženi během „protiteroristické operace", dodal.

Příslušníky ruské armády podle Lysenka zadrželi bojovníci ukrajinského dobrovolnického praporu Luhansk-1. Zásah se uskutečnil „v zóně protiteroristické operace", řekl mluvčí bez bližšího upřesnění. Ruští vojáci prý na ukrajinské bojové letouny útočili s pomocí mobilních raketových systémů.

Ukrajinská armáda koncem srpna oznámila zadržení skupiny deseti ruských výsadkářů, kteří se pohybovali v hloubi ukrajinského území. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se jednotka na Ukrajině ocitla omylem. Vojáci byli po výslechu předáni ruským úřadům. Středeční incident ještě Moskva nijak nekomentovala.

Příměří se porušovalo i ve středu

Proruští ozbrojenci ve středu na východě Ukrajiny na nejméně osmi místech porušili vyhlášený klid zbraní, výbuchy dělostřeleckých granátů se ozývaly i ve třech obytných čtvrtích Doněcku. V situační zprávě o stavu příměří to oznámilo velení protipovstalecké operace.

Přestřelky byly během odpoledne zaznamenány u měst Debalceve a Jasynuvata a v obcích Vilchivka, Avdijivka, Krasnohorivka, Kirovske, Majorsk a Maloorlivka. Všechny tyto lokality se nacházejí v Doněcké oblasti. Z Luhanské oblasti žádné incidenty hlášeny nejsou.

V Doněcku místní radnice oznámila dělostřelecké výbuchy ve třech obytných čtvrtích. Ve městě ale pomalu pokračuje obnovení dodávky elektřiny a plynu, jen během dneška bylo napojeno kolem 200 obytných domů. Stále však vázne zásobování vodou.

Přestřelky v obci Kirovske potvrdily povstalecké zdroje. Podle tiskové agentury Novorossija tam ukrajinská armáda bombardovala místní mateřskou školku, do bojů se prý na straně ukrajinských „nacistů“ zapojili i žoldáci z Polska a Švédska.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue