Afghánští soupeři v prezidentských volbách Ašraf Ghaní a Abdulláh Abdulláh poslali na summit vzkaz, že udělají vše proto, aby dosáhli politické dohody, která ukončila krizi po sporných volbách.
"Mohu potvrdit, že jsme obdrželi zprávu od obou prezidentských kandidátů, což naznačuje, že udělají vše pro to, aby dosáhli politické dohody, a pokud to uskuteční, vřele to uvítáme," oznámil Rasmussen po dvouhodinovém jednání o Afghánistánu.
Spojenci se shodli, že od nového roku zajistí v zemi výrazně menší a nebojovou operaci "Resolute Support". Asi 12 tisíc vojáků se má podílet na výcviku afghánských bezpečnostních sil a poradenství.
"Afghánistán si zaslouží rychlé dokončení volebního procesu, s výsledkem, který afghánský lid přijme," dodal Rasmussen. Otevírá to podle něj šanci, že se podaří rychle stvrdit smlouvy nutné k dalšímu působení zahraničních vojáků v zemi. Vyžadují podpis prezidenta. V opačném případě by Aliance pravděpodobně musela z Afghánistánu stáhnout koncem roku všechny své síly a nová výcviková a poradní mise by ani nezačala.
Účast v nové misi plánuje i Česko. Má jít maximálně o 300 vojáků. Konkrétně by v práci mohl pokračovat polní chirurgický tým armádních zdravotníků na kábulském letišti nebo tým vrtulníkových poradců. Do mise by znovu mohli být vyslání také příslušníci speciálních sil, kteří by zajišťovali výcvik afghánských jednotek.
Afghánské bezpečnostní síly čítají nyní asi 350 tisíc lidí. Už více než rok zodpovídají za bojové operace v celé zemi. "I když řada problémů přetrvává, jak se ukázalo, jsou to účinné síly, které si získaly respekt a důvěru afghánského lidu a brání povstalcům v dosažení jejich cílů," shodly se členské země NATO ve společné deklaraci.
S odchodem zahraničních bojových sil ze země převezmou afghánské úřady plnou zodpovědnost za bezpečnost. "Nicméně, náš závazek v Afghánistánu bude trvat dál," uvedl Rasmussen.
Jednání dominuje Ukrajina
Ačkoliv je tématem summitu je mise v Afghánistánu, nejsledovanějším jednání o Ukrajině. Českou republiku na summitu zastupuje prezident Miloš Zeman spolu s ministry obrany Martinem Stropnickým a zahraničí Lubomírem Zaorálkem.
Lídři členských zemí se sešli s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Kromě odsouzení ruské anexe Krymu a postupu na východě Ukrajiny chtějí spojenci Kyjevu pomoci zlepšit obranu a modernizovat bezpečnostní síly, aby země dokázala sama čelit ohrožení.
NATO podle generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena sice vítá sedmibodový plán ruského prezidenta Vladimira Putina na uklidnění situace na Ukrajině, Rusko však na východě Ukrajiny dál útočí. "Vítáme všechny snahy o nalezení mírového řešení, ale počítá se to, co se na Ukrajině skutečně odehrává," prohlásil před začátkem summitu.
Porošenko s Aliancí vyjednal zřízení až čtyř zvláštních svěřeneckých fondů, které by pomohly financovat reformy a modernizaci ukrajinských ozbrojených sil. Spojenci se zaměří na logistiku, velení a řízení, kybernetickou obranu.
Některé země už konkrétní pomoc přislíbily. Česko například vyšle do Kyjeva z ministerstva obrany a vnitra odborníky, kteří mají ukrajinské vládě a tamním úřadům radit s reformami bezpečnostního sektoru a stabilizací situace.
Hlavní témata summituUkrajina, Rusko a vlastní obrana |
Otázky přímých dodávek zbrojního materiálu ale bude muset Porošenko řešit při bilaterálních jednáních s jednotlivými zeměmi. Spojenci budou také zřejmě diskutovat o ukrajinském obnoveném zájmu o členství v NATO. Ukrajina před pár dny deklarovala, že se znovu hodlá po letech ucházet o vstup mezi spojence, na tomto summitu ale případné rozšiřování Aliance nebude na pořadu dne. Pozvánku tak s největší pravděpodobností nemohou očekávat ani další země jako Gruzie či Makedonie.
Prezident USA Obama dorazil na summit NATO:
Ještě během pozdější neformální večeře na summitu se obecně očekává debata o rostoucím nebezpečí, které plyne z posilování islámských radikálů na území Sýrie a Iráku. Na večeři má s projevem o boji proti terorismu vystoupit také český prezident Miloš Zeman.
