Jižní Súdán balancuje na hraně hladomoru. Děti umírají a Západ mlčí

Nejmladšímu státu na světě hrozí humanitární katastrofa obrovských rozměrů. Pokud mezinárodní společenství nezasáhne, za měsíc bude hladomor sužovat skoro 4 miliony obyvatel Jižního Súdánu, kteří musí kvůli neutuchajícím bojů přežívat v uprchlických táborech. Nikdy dříve nebyla podobná katastrofa předpovězena s takovou jistotou.

Jižní Súdán sužuje už od jeho vzniku v roce 2011 konflikt mezi politickými rivaly. V bojích proti sobě stojí síly věrné vládě prezidenta Salvy Kiira a vzbouřenecké oddíly vedené sesazeným viceprezidentem Riekem Macharem. Oba politici se vzájemně obviňují z pokusu o převrat. Rozděluje je však také etnická příslušnost: zatímco Kiir patří k etniku Dinků, Machar pochází z etnika Nuerů (více o historii a prvotních etnických potyčkách se dočtete zde).

Zprvu výhradně politické přestřelky přerostly v otevřenou etnickou válku, která zemi dohnala až na hranu humanitární katastrofy.

Hladomor

Hladomor podle OSN nastává tehdy, jsou-li splněny nejméně tři z podmínek - pětina obyvatelstva nemá denně k dispozici jídlo, jehož hodnota činí aspoň 2100 kilokalorií, více než 30 procent dětí trpí podvýživou, z hladu denně zemřou buď dvě z 10 tisíc lidí nebo čtyři z 10 tisíc dětí, šíří se pandemická choroba, lidé nemají denně k dispozici ani čtyři litry vody, přesouvá se velký počet lidí, trvá civilní konflikt, lidé přicházejí o majetek a možnost výdělku.

„Největším problémem je nadále pokračující konflikt, který během posledních měsíců vyhnal z domovů skoro 2 milióny lidí, a který má za následek humanitární katastrofu spojenou především s absolutním nedostatkem potravin a zajištěním základních životních potřeb pro uprchlíky. Lidé prostě museli před boji uprchnout ze svých domovů a nestihli zasít,“ uvedl pro iDNES.cz Pavel Muroň, programový manažer organizace Člověk v tísni pro Jižní Súdán, který nyní působí v provincii Severní Bahr el-Ghazal na severozápadě země.

Tam je podle něj situace v rámci možností snesitelná. „Na rozdíl od dalších provincií zde obyvatelé stihli zasít čirok (je pěstován jako obilovina například na výrobu mouky a používá se též ke krmným a technickým účelům, pozn. red.), který tvoří 75 % zdejšího jídelníčku. Na druhou stranu díky dlouhotrvajícím různorodým problémům (záplavy, sucha, návrat statisíců původních obyvatel z okolních zemí po skončení války v roce 2005) i zde je v současnosti 40 % obyvatel ohrožených vážným nedostatkem jídla,“ vysvětluje Muroň.

Situace v uprchlických táborech je kritická

Kritická zůstává také situace v místních uprchlických táborech. Zřejmě nejhorší podmínky panují v táboře OSN v Bentiu, kde se tísní na 40 tisíc uprchlíků. V červenci zde po vydatných deštích tábor zaplavila povodňová vlna kontaminovaná splašky. Od května zde zemřelo přes 200 lidí, většinou dětí. „Jejich zdraví ohrožuje uzavřený kruh problémů: infekce způsobuje ztrátu na váze a ta zase vede k větší náchylnosti vůči infekcím. Takový začarovaný kruh vede k tomu, že tu děti umírají na akutní podvýživu, přestože je jídlo k dispozici,“ uvádí Lékaři bez hranic.

Aimee Ansari, ředitelka pobočky humanitární organizace CARE v Jižním Súdánu, k současné situaci říká: „Když se zde děti dostanou do zdravotnického střediska, jsou často již příliš slabé. Jejich rodiny je sem přinášejí po několika dnech pochodu bez jídla či vody.“

Násilnosti páchané jak vládními jednotkami, tak povstaleckými ozbrojenci, v posledních týdnech eskalují. Humanitární organizace Lékaři bez hranic před pár dny uvedla, že extrémní násilí a nerespektování pracovníků ve zdravotnictví v Jižním Súdánu organizaci prakticky znemožňují v této zemi činnost. Podle jejího prohlášení jsou pacienti stříleni přímo na nemocničních lůžkách, zdravotnická zařízení jsou drancována a statisíce lidí jsou odříznuty od lékařské pomoci.

Výjimkou nejsou ani útoky na samotné humanitární pracovníky. „Násilnosti páchané na humanitárních pracovnících jsou na prudkém vzestupu. Zhruba před měsícem došlo k zabití několika místních humanitárních pracovníků a před týdnem byla sestřelena helikoptéra s mírovými příslušníky OSN. Běžně dochází k ozbrojeným přepadením automobilů, skladů či kanceláří humanitárních organizací,“ popisuje Muroň složitou práci humanitárních pracovníků v Jižním Súdánu (více o případu sestřeleného vrtulníku se dočtete zde).

Súdánská policie je v současné situaci proti ozbrojencům v podstatě bezmocná. „Mluvit o jihosúdánské policii jako pořádkové síle by bylo velmi silné tvrzení. Policie v současné situaci nemá šanci tyto případy řešit,“ potvrzuje Muroň.

Pokud nedorazí peníze, katastrofu už nic nezvrátí

Obyčejné lidi z Jižního Súdánu už dávno přestaly zajímat politické tahanice mezi znepřátelenými stranami a už ani neregistrují opakované dojednání míru, které je však záhy porušeno další vlnou vraždění. „Pro ně (lidi) je daleko přednější aktuální situace v jejich domovech, a zda se odněkud neblíží rebelové či vládní vojska a zda stihnou sklidit včas úrodu, alespoň ti ze šťastnějších, kterým se podařilo zasít,“ popisuje situaci Muroň.

Kampaň na sociálních sítích

Organizace Welthungerhilfe, která spolu s Člověkem v tísni působí ve sdružení Alliance2015, zahájila kvůli hrozící humanitární krizi v Jižní Súdánu on-line kampaň “Hladomor může být zastaven!”. Součástí kampaně je i apel na dárcovské země, aby poskytly 460 milionů eur na humanitární pomoc, jak se zavázaly letos v květnu. Zpráva má na sociálních sítích hashtag #ByTheEndOfSeptember. Motto kampaně je jednoduché – “Neříkejte pak, že jste o ničem nevěděli”.

Humanitární organizace již několik týdnů shodně prohlašují, že pokud se do situace nevloží mezinárodní pomoc, může už na konci září hrozit hladomor 3,7 milionům Súdánců. Podle OSN se bude jednat o nejhorší potravinovou krizi současnosti. „Poslední zásoby dojdou na konci září. Ti, kdo unikli mačetám, teď budou čelit nebezpeční smrti hladem,“ říká programový ředitel humanitární organizace Welthungerhilfe Mathias Mogge, který zemi v květnu navštívil.

Podle výpočtů OSN je potřeba k odvrácení hladomoru nejméně 750 milionů eur. Peníze však musí být na humanitární pomoc uvolněny okamžitě. „Pokud dojde k urychlenému uvolnění finančních prostředků a ke zlepšení bezpečnostní situace, tak celá řada velkých humanitárních organizací je schopna začít organizovat další pomoc už v rozmezí týdnů,“ ubezpečuje Muroň. Mimo poskytnutí financí je však podle něj důležitý také tlak na válčící strany, které by se měly zavázat k alespoň dočasnému zastavení bojů a vytvoření humanitárních koridorů.

Případný vojenský zásah ze zahraničí by podle Muroňe situaci pouze zhoršil. Z čistě vojenského hlediska by případná akce zahraničních vojsk musela být namířena proti rebelům i vládním vojskům. Rebelové jsou navíc podle Muroně roztroušeni na obrovských plochách hluboko v buši a mokřadech. Muselo by dojít k pozemnímu zásahu, který je ovšem po humanitární stránce naprosto nemyslitelný.

Co se může stát, pokud pomoc ze zahraničí nepřijde? Na to má Muroň jasný názor: „Mohou zemřít desetitisíce lidí, včetně dětí a další statisíce budou ve velmi vážném ohrožení života přežívající na koříncích, trávě, listí a kůře stromů.“ Opožděná reakce pak podle něj už situaci zvrátit nedokáže, jen zmírní dopady humanitární krize.

Podívejte se na dokument Lékařů bez hranic z Jižního Súdánu (23. ledna):

23. ledna 2014