Navzdory silnému dešti se dav protivládních protestujících pokusil už ráno prorazit policejní kordón a dostat se k rezidenci premiéra Naváze Šarífa. Před branou sídla byly rozmístěny polovojenské a armádní jednotky.
Ministr obrany Chavadža Ásif odpoledne řekl, že se vláda připravuje k pečlivě promyšlenému zásahu vůči protestujícím. Ásif tak demonstranty varoval, aby se nesnažili vtrhnout do vládních budov. "Osobně si myslím, že následující hodiny rozhodnou o dalších událostech," uvedl ministr. Armádní šéf generál Rašíl Šaríf se ještě před výrokem ministra sešel s premiérem Navázem Šarífem. O čem spolu mluvili, není známo.
V Pákistánu pokračují už dva týdny protesty, které požadují odstoupení premiéra Naváze Šarífa. O víkendu se do té doby poklidné demonstrace zvrhly v násilí, při kterém zemřeli nejméně tři lidé a stovky dalších byly zraněny.
Před armádním zásahem v sídle televize se demonstrantům podařilo obsadit režijní pracoviště a poničit část vybavení. Zaměstnanci televize se podle vyjádření ministerstva obrany stali rukojmími protestujících. Polovojenské jednotky a armáda demonstranty z budovy vyvedly; televizní záběry ale podle Reuters dokládaly, že se tak stalo bez známky použití násilí.
S ohledem na bezpečnostní situaci v Islámábádu dnes zůstaly všechny místní školy uzavřené, přestože i v Pákistánu dětem začíná nový školní rok.
Stoupenci opozičního vůdce Imrana Chána a muslimského duchovního Táhira Kadrího viní Šarífa z korupce a volebních podvodů, což premiér odmítá. V neděli se kvůli vyostření situace sešli vrchní velitelé pákistánské armády. V prohlášení pak armáda uvedla, že sleduje nynější politickou krizi s "vážným znepokojením". "Další použití síly problém jen zhorší," píše se v prohlášení.
V Pákistánu často při mocenských změnách sehrávala armáda důležitější úlohu než volby a generálové prosazovali svou vůli prostřednictvím státních převratů. Proto i nyní může armáda sehrát klíčovou roli v tom, jak se konflikt dále vyvine; zatím ale krom prohlášení a snahy o rozhovory s hlavními protagonisty do krize nijak přímo nezasáhla.
Pokud se protesty vymknou kontrole, mohla by však armáda zasáhnout, například vyhlášením zákazu vycházení nebo dokonce stanného práva. Většina pozorovatelů podle agentury AP tvrdí, že vojsku nejde o to chopit se znovu moci. Chce spíše oslabit pozici premiéra, aby si ponechalo takřka neomezený vliv na klíčová bezpečnostní témata, jakými jsou vztahy s Indií a s Afghánistánem. Civilní vláda by se tak dál zabývala každodenními ekonomickými záležitostmi, které nejsou prioritou ozbrojených sil.
