Masakr v Beslanu má desáté výročí. Děti, které přežily, chtějí pomstu

  • 315
Před deseti lety přerušili čečenští teroristé oslavy začátku školního roku v ruském Beslanu. Více než tisícovka školáků, jejich rodičů, sourozenců a učitelů se tři dny tísnila v tělocvičně místní školy. Útok a následný zásah speciálních jednotek si vyžádal 334 obětí. Děti, které přežily, se chtějí pomstít.

První školní den bývá v Rusku mimořádně slavnostní událostí. Jinak tomu před deseti lety nebylo ani ve třicetitisícovém Beslanu. Kromě osmi set dětí v tradičních vyšívaných krojích a zhruba šedesáti učitelů zamířili do školy i příbuzní těch nejmladších z nich. Prvňáčky doprovázeli rodiče, sourozenci, babičky i strýčkové. Všichni se po deváté hodině ráno seřadili na školním nádvoří.

Přežil jen jeden z teroristů

Beslanskou školu vzalo podle ruských úřadů útokem 32 čečenských ozbrojenců. Do areálu se dostali přes blízký lesík. Několik z nich přijelo dokonce ukradeným policejním autem a vojenským nákladním vozem GAZ.

Podle některých spekulací byla akce předem velmi dobře naplánovaná a převlečení teroristé se v létě dokonce podíleli na stavbě nové tělocvičny, aby pod podlahu ukryli zbraně. Rusové to odmítají, někteří z rukojmích však uvedli, že teroristé měli zbraně ve škole předem připravené.

Útok podle Rusů přežil jen jeden z ozbrojenců, tehdy čtyřiadvacetiletý truhlář Nur-Paša Kulajev. Z Beslanu se mu podařilo utéct, strážci zákona jej však zanedlouho zadrželi. V roce 2006 dostal doživotí. 

Samotný soudce se při jednání nechal slyšet, že si Kulajev jasně zaslouží trest smrti. Na ten však už bylo v Rusku vyhlášené moratorium.

Když se ozvaly výstřely, nikdo se zpočátku nebál. Školní budova i nádvoří bylo poseté balónky a děti si zkrátka myslely, že některé popraskaly. Pak ovšem na nádvoří ze čtyř stran vtrhli maskovaní ozbrojenci. Někteří rodiče popadli své potomky a běželi se s nimi schovat do školy. Teroristé však do budovy vzápětí zamířili také. A společně s nimi pod pohrůžkou střelby i všichni ostatní.

Tak začalo třídenní drama, které tisícovka rukojmích prožila v novotou zářící školní tělocvičně. Tisícovka lidí se bez jídla a vody tísnila na ploše menšího basketbalového hřiště. Železná konstrukce košů, do nichž měl za pár hodin začít padat míč, nakonec svému původnímu účelu nikdy neposloužila. Teroristé na ni místo toho rozvěsili bomby. Další výbušniny měli kolem pasu.

Přišli jsme vás zabít, odbyli Čečenci školačku

„Vaše ruská armáda povraždila mou rodinu, tak jsme se sem přišli pomstít. Přišli jsme vás zabít,“ odpověděl jeden z teroristů dívce, která našla odvahu a zeptala se, co maskované muže a ženy do Beslanu přivedlo. Odvážná školačka měla štěstí, masakr se jí podařilo přežít a své zážitky tak mohla o několik let později vylíčit v dokumentu Děti Beslanu, který v troskách školy natočila britská BBC.

Za útokem stál viceprezident

Útok na beslanskou školu naplánoval a zorganizoval islamista Šamil Basajev. Viceprezident Čečenské republiky, která neúspěšně usilovala o mezinárodní uznání.

Basajev se přihlásil k odpovědnosti za celou řadu teroristických útoků na území Ruska, například za obsazení moskevského divadla na Dubrovce v říjnu 2002.

Zemřel v červenci 2006 při výbuchu vozidla naloženého výbušninami. Podle Ruska ho zabila tajná služba, Čečenci mluví o nešťastné náhodě.

Jiní ovšem takové štěstí neměli. Čečenci zajatce vraždili třeba za to, že nemluvili rusky. Jedna ze školaček přišla o život kvůli telefonu, který ji zazvonil v kapse, přestože všichni rukojmí dostali příkaz mobily odevzdat. Desítky potenciálně nebezpečných zajatců, zejména učitele a otce školáků, čečenci z tělocvičny preventivně odvedli a zavraždili hned na začátku. Jejich těla pak vyházeli z okna.

Další lidé umírali v sutinách zhroucené budovy, na nádvoří během zběsilého úprku i v oknech, kde děti teroristům sloužily jako živé štíty. Velká část z nich zahynula během chaotického zásahu ozbrojených složek, kvůli němuž se na Moskvu snesla vlna kritiky. Děti pobíhaly mezi letícími střelami a granáty, k obsazené budově se navíc po prvních explozích protlačili i vystrašení příbuzní, které policejní zátarasy neudržely v bezpečí. 

„Když jsem běžela ven, zahlédla jsem vodovodní kohoutek. Říkala jsem si, že to vezmu oklikou a napiji se. Několik dětí už tam stálo a pilo. Pak na ně někdo zamířil granátometem a všichni se rozlétli na kusy,“ líčila hrůzné zážitky ze záchranné akce jedna ze školaček. Nutno ovšem podotknout, že těžké zbraně měly k dispozici oba bojující tábory a není zřejmé, ze které strany granát přiletěl.

Začátek školního roku si v Beslanu před deseti lety vyžádal 334 obětí z řad rukojmích, z toho 186 dětí. Zemřelo také nejméně deset příslušníků speciálních jednotek. Většina z nich ve chvíli, kdy vlastním tělem kryli prchající školáky. Stovky lidí sice ze školní tělocvičny vyvázly, ponesou si však trvalé následky. Ještě měsíc po tragédii zůstávalo v nemocnicích na 240 lidí.

Pojedu do Čečenska a teroristy postřílím, sní chlapci z Beslanu

Povinná školní docházka trvá v Rusku jedenáct let. Nejmladší z žáků, kteří masakr v Beslanu přežili, zotavili se a opět usedli do lavic, tedy v pondělí zahajují svůj poslední školní rok. Do rozstřílené budovy se už nikdo z žáků nevrátil, zůstala zavřená a stále chátrá. Výjimkou je jen zničená tělocvična, která slouží jako památník všem obětem teroristického útoku. Na místě zůstaly ohořelé žebřiny i basketbalové koše, na jejichž konstrukci visely čečenské bomby.

Když mířily do školy poprvé, mnohé z dětí podle svých slov vůbec netušily, kdo je to terorista. Ostatní je znaly jen z počítačových her. Chlapci za ně s oblibou hráli proti policistům, protože jim vývojáři obvykle dopřejí lepší zbraně.

Tři dny v zajetí Čečenců ovšem všechno změnily. Školáci sami říkají, že rázem dospěli. A mnozí se chtějí pomstít za příbuzné, o které přišly.

„Můj největší sen je jít do Čečenska a postřílet všechny teroristy, abych pomstil tátovu smrt,“ říkají beslanští školáci. Touha po pomstě, s níž Čečenci před dekádou do školy vtrhli, tak v Beslanu nic nevyřešila. Útočníkům se pouze podařilo zasít mezi dětmi stejně hlubokou nenávist, jakou sami cítili vůči Rusům.

Podívejte se, jak to v Beslanu vypadá dnes:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue